Johan Scharffenberg

Johan Scharffenberg (23. 11. 1869 – 1. 2. 1965) byl významný norský psychiatr, politik, řečník a spisovatel.

Scharffenberg se narodil v městečku Moss, ale později vyrůstal v Hammaru, Kristianii (dnes Oslo) a v Molde, kde roku 1888 ukončil střední vzdělání a roku 1897 dokončil studium medicíny na univerzitě v Kristianii. Poté působil jako vězeňský lékař a psychiatr, mimo jiné v domově pro psychicky narušené ženy v Kristianii či na psychiatrické klinice Gaustad. Velmi se zajímal o dědičnost a vazby mezi rozvinutím choroby a příbuzností. Později se jako soudní psychiatr dostal též k otázce spojitosti mezi kriminálními činy a psychickými poruchami. Obzvláště se pak zabýval podstatou psychopatie a tvrdil, že je třeba vymýtit psychopatické sklony u společenských vůdců. Patrně i díky tomu jako jeden z prvních, už na začátku 30. let 20. století, poukazoval na nebezpečí politiky Adolfa Hitlera a varoval před nacismem.

21. 9. 1940 plamenně přednášel na osloské univerzitě o nutnosti odporu vůči okupaci a o svobodě, za což sklidil od publika bouřlivý potlesk. Někteří tuto přednášku dokonce pokládají za okamžik, kdy se začal rodit norský národní odboj. Po zbytek druhé světové války sice nebyl Scharffenberg uvězněn, ale měl zákaz přednášet a publikovat. Po válce se přimlouval za spravedlivé procesy s nacisty a tvrdil: „Jsme kulturní národ, který žije v právním státě.“ Zároveň zuřivě oponoval myšlence vstupu Norska do OSN či do NATO, které nepovažoval za dostatečnou ochranu. Norsko je podle něj navíc příliš malé na to, aby mohlo jakkoli ovlivnit mezinárodní dění.

Kromě přínosu v oblasti medicíny a své společenské angažovanosti se Scharffenberg proslavil i jako autor mnoha článků a statí a pod pseudonymem Kai Lykke vydal román Hjemløse Sange (1889).

 

Autorka článku: Adéla Šímová, Skandinávský dům
Obrázek – zdroj: gfx.dagbladet.no