Islandské literární centrum
Hverfisgata 54 · 101 Reykjavík · tel. +354 552 8500 · fax +354 552 8181 · islit@islit.is
Islandské literární centrum je státní instituce, jejímž hlavním cílem je šířit povědomí o islandské literatuře jak na Islandu samotném, tak v zahraničí. Využívá k tomu několik způsobů, z nichž některé jsou určeny spíše pro odbornou veřejnost, ale ani běžný čtenář nebude zklamaný, když zavítá na webové stránky centra.
Kdokoli může využít webové stránky centra jako rozcestníku v oblasti současné islandské literatury, k získání přehledu o dějinách islandské literární tradice nebo třeba k poslechu rozhovorů s odborníky a autory o jejich dílech, o literatuře a kultuře obecně. Vedle toho každý rok zveřejňuje Islandské literární centrum také přehledné seznamy a anotace děl debutantů a oceněných autorů, kteří si zaslouží zvýšenou pozornost na literárních akcích a knižních veletrzích. Odborná veřejnost též ocení seznam islandských nakladatelů i překladatelů z islandštiny do různých jazyků včetně kontaktů, což českým nakladatelům může velmi usnadnit práci.
Hlavním těžištěm činnosti Islandského literárního centra je finanční podpora institucím, nakladatelům, překladatelům a pořadatelům literárních akcí, kteří se zabývají islandskou literaturou.
Pro nakladatele a organizátory literárních akcí
Islandské literární centrum nabízí granty na překlady islandské literatury do jiných jazyků. Podpora náleží jak próze, poezii a dramatu, tak i komiksu, literatuře faktu, dětské literatuře, esejům či biografiím. O grant je však možné požádat pouze tehdy, když má nakladatel podepsanou smlouvu s autorem a již získal práva k vydání budoucího překladu. Je také potřeba vést v patrnosti, že formulář žádosti je možné vyplnit pouze během čtyř týdnů před termínem podání žádosti a že centrum nemůže podpořit tituly vydané před tímto datem. Termíny jsou obvykle dva za rok, v roce 2016 je možné žádat již pouze k 15. září.
Nakladatelé mohou také žádat o grant pokrývající cestovní náklady, pokud se rozhodnou pozvat svého islandského autora a podpořit tímto způsobem zájem o publikovaný titul. Žádost lze podat až osm týdnů před termínem podání, v roce 2016 opět k 15. září. Všechny propagační materiály pak musí nést logo Islandského literárního centra.
Pro překladatele
Překladatelé mohou žádat o grant na pokrytí cestovních nebo rezidenčních nákladů, který Islandské literární centrum uděluje společně s Islandskou spisovatelskou unií. Vybraní žadatelé mohou získat grant na dvou až čtyřtýdenní pobyt v rezidenci Islandské spisovatelské unie v roce 2017. Grant se skládá z cestovních nákladů a 20 000 islandských korun na týden určených k pokrytí životních nákladů během pobytu. O grant je možné žádat až čtyři týdny před termínem, který je 1. října 2016.
Všechny důležité a zajímavé informace naleznete přehledně na www.islit.is jak v islandštině, tak v angličtině.
Nakladatelství Forlagið
Bræðraborgarstígur 7 · 101 Reykjavík · tel. +354 575 5600 · Fax +354 575 5601 · forlagid@forlagid.is
Forlagið je největší islandské nakladatelství fungující od roku 1937, které se může pochlubit tím, že vydává velkou část významných islandských i zahraničních autorů. Mezi ty, kteří jsou známí i českému čtenáři, patří všestranný autor Sjón, jemuž česky vyšly už tři útlé romány, Einar Már Guðmundsson, autor románu částečně čerpajícího z vlastního života a zabývající se světem duševně chorých – Andělé všehomíra, či nositel Nobelovy ceny za literaturu a bezpochyby nejslavnější islandský autor, Halldór Laxness.
Webové stránky nakladatelství www.forlagid.is jsou pouze v islandštině.
Nakladatelství Bjartur
Bjartur bókaforlag · Bræðraborgarstígur 9 · 101 Reykjavík · tel. + 354 414 14 50 · bjartur@bjartur.is
Nakladatelství Bjartur bylo založeno v roce 1990 a dnes je to druhé nejvýznamnější nakladatelství na Islandu. Vydává sice méně titulů než Forlagið, ale neméně kvalitních. Mezi autory, o něž se Bjartur stará, patří Jón Kalman Stéfansson, kterému v České republice vyšly romány Ráj a peklo a Smutek andělů. Další autorkou je například Auður Ava Ólafsdóttir, kterou u nás reprezentuje například román Výhonek osmilisté růže.
V roce 2005 vzniklo sesterské nakladatelství Veröld, které se zaměřuje na literaturu faktu, dětskou literaturu a překlady do islandštiny.
Webové stránky www.bjartur.is jsou v islandštině.
Severský dům (Norræna húsið)
Sturlugata 5 ·101 Reykjavík · info@nordichouse.is · tel: +354 551 7030
Severský dům v Reykjavíku je jedním z celkem sedmi kulturních center v Evropě, které zřídila Severská rada ministrů s cílem propagovat severskou kulturu a udržovat dobré vztahy s ostatními zeměmi. Na Islandu se tak stalo v roce 1968, kdy se pro veřejnost otevřely dveře modernistické budovy, kterou navrhl slavný finský architekt Alvar Aalto. Od té doby se pracovníci centra snaží udržovat islandsko-severské vztahy pomocí nejrůznějších kulturních událostí od výstav, přednášek, besed, pořadů pro rodiče s dětmi, pořádání literárních a filmových festivalů, čtení, provozem knihovny severské literatury (žádný z titulů není v islandštině) a prodejní artotéky či až po organizaci koncertů a Mezinárodního módního bienale.
Významný je Severský dům také díky své roli administrátora udělování prestižního literárního ocenění Ceny Severské rady a Ceny Severské rady za dětskou literaturu.
Vedle čistě kulturního programu funguje Severský dům i jako informační centrum, nabízí konferenční prostory a provozuje bistro a malý krámek se severským designovým zbožím.
Pro více informací o architektonickém řešení, činnosti a cílech Severského domu naleznete na nordichouse.is .
Městská knihovna v Reykjavíku (Borgarbókasafn Reykjavíkur)
Tryggvagata 15, 101 Reykjavík tel: 411 6100 upplysingar@borgarbokasafn.is
Městská knihovna v Reykjavíku má celkem šest poboček, ve kterých si mohou čtenáři z řad široké veřejnosti půjčit islandské i zahraniční tituly nejrůznějších žánrů, a to především, ale nejenom, v islandštině. Kromě knih si může čtenář vypůjčit i kopie uměleckých děl či filmy na DVD.
Knihovna má za cíl být živoucím místem setkávání, a tak nabízí i rozličné výstavy a kulturní akce pro děti i dospělé, zřizuje bibliobus, tedy pojízdnou knihovnu, a takzvaný storybus – autobus, ve kterém sice nejsou žádné knihy, ale zato se v něm vyprávějí příběhy, které pomáhají rozvíjet fantazii jiným způsobem. Velmi oblíbený je Ženský vypravěčský kroužek, který nabízí možnost k setkání a integraci ženám ze všech sociálních skupin a pomáhá s tříbením vyjadřovacích schopností, což ocení jak rodilí mluvčí islandštiny, tak i ženy, které se snaží tento nesnadný jazyk ovládnout.
Pokud vás činnost Městské knihovny zajímá více, můžete navštívit islandskou, anglickou nebo dánskou verzi webových stránek borgarbokasafn.is.
Islandská národní a univerzitní knihovna (Landsbókasafn Íslands – Háskólabókasafn)
Národní a univerzitní knihovna se od roku 1994 nalézají ve stejné moderní budově nedaleko centra Reykjavíku a univerzitního kampusu. Tato knihovna sice nabízí v omezeném rozsahu i beletrii, ale zaměřuje se především na odbornou literaturu včetně studentských prací a literaturu faktu. Její sbírka rukopisů je také velmi významná. Se svým více než milionem jednotek v katalogu je největší knihovnou v zemi. Jedním z projektů je i sběr překladů z islandštiny do jiných jazyků (včetně češtiny) a jejich systematická katalogizace. Obě knihovny se také zapojují do rozličných mezinárodních projektů podporující setkávání knihovníků a výměnu zkušeností, ale i sdílení elektronických verzí fotografií, audiovizuálních materiálů a textů. Samozřejmě ani tato knihovna nezaostává co se týče zajímavých výstav.
On-line katalog knihovny a ostatní důležité informace v islandštině a angličtině naleznete na landsbokasafn.is.
Islandské filmové centrum (Kvikmyndamiðstöð Íslands)
Islandské filmové centrum je státní instituce založená v roce 2003, která má na starost šíření povědomí o islandských filmech, podporu jejich produkce a následnou distribuci. Kromě těchto činností také schraňuje veškeré dostupné a relevantní informace týkající se filmového průmyslu, pořádá workshopy a festivaly a snaží se propojovat islandské a zahraniční filmaře a podporovat jejich spolupráci.
Pro informace o produkovaných filmech, proplácení nákladů na produkci, seznamu produkčních společností včetně jejich kontaktních údajů či festivalech navštivte webové stránky Islandského filmového centra: www.icelandicfilmcentre.is
Tento článek vznikl jako výstup projektu Posílení bilaterálních vztahů Skandinávského domu, z. s., s islandskými institucemi, příprava islandské části projektu #ReadNordic.
Aktivita byla podpořena z Fondu pro bilaterální spolupráci na národní úrovni v rámci EHP a Norských fondů 2009-2014.
