Když se před sto lety, 14. července 1918, narodil Ingmar Bergman, byl film ještě pořád v začátcích. Už tehdy ho dopředu posouvali především autoři, jejichž díla nějak vybočovala či překračovala dosavadní filmové stereotypy, rámce a pravidla. Ingmar Bergman se později stal jedním z nich. Stal se klasikem v tom nejlepším smyslu slova: autorem, jehož dílo žije a mluví bez ohledu na stárnutí v čase.
Bergmana nelze snadno oddělit od obrazu, ale protože se i sám věnoval hodně divadlu, je přechod jeho filmových intimních dramat do zvukového prostoru vcelku přirozený. Český rozhlas Vltava se ve své vzpomínce na velkého režiséra nesnaží ukrást Bergamana obrazu, nýbrž chce ukázat, jak mnohovrstevnatý svět jeho imaginace byl.
Bergmanovo filmařské dílo se pokusili v hodinovém speciálu probrat filmové Reflexe Pavla Sladkého a Šárky Gmiterkové. V sobotu 14. 7. si budete moci poslechnout premiéru nového zpracování Bergmanovy Sarabandy, posledního dílu Scén z manželského života. A až do neděle 22. 7. běží četba z režisérových vzpomínek Dobrá vůle.
Kdo z posluchačů se letos vydává na Letní filmovou školu do Uherského Hradiště, má šanci uslyšet volnou trilogii bergmanovských pořadů a na filmovém plátně zhlédnout Bergmanovu retrospektivu.