Hans Christian Andersen (1805–1875) je určitě jeden z nejvýznamnějších dánských literátů všech dob. Dánové jsou na něj také patřičně hrdí. Proslul především jako světoznámý pohádkář, ale psal i prózu pro dospělé, poezii i také divadelní hry. Jeho život ale rozhodně pohádkový nebyl.
Narodil se 2. dubna 1805 v Odense na ostrově Fyn v Dánsku. Jeho otcem byl 22letý švec (také voják), Hans Andersen (1782–1816) a jeho matkou byla 34letá pradlena Anne Marie Andersdatter, která na sklonku svého života propadla alkoholu. Hans Andersen a Anne Marie Andersdatter se vzali 2. února 1805 v Odense – přesně dva měsíce před narozením Hanse Christiana Andersena. Anne Marie Andersdatter již měla dceru, která se jmenovala Karen Marie. Ta žila u své babičky. Nicméně Hans Christian viděl svou nevlastní sestru, která byla pravděpodobně prostitutkou, pouze jednou nebo dvakrát, než zemřela.
Andersenův otec věřil, že jeho příbuzní patří ke šlechtě, a podle odborníků z Centra Hanse Christiana Andersena jeho babička z otcovy strany Andersenovi pověděla, že rodina jednou patřila k vyšší společenské vrstvě. Nicméně výzkumy prokázaly, že toto tvrzení není nijak podloženo. Přesto však příběh, že Andersen byl levoboček někoho z královského rodiny v Dánsku, stále přetrvává. Je tomu tak především díky skutečnosti, že dánský král se osobně zajímal o mladého Andersena a platil mu jeho vzdělání.
Andersen pocházel z velmi chudých poměrů a vliv rodiny a prostředí, v němž žil, se pak často odrážel v jeho díle. Jeho hlavní autobiografii je Pohádka mého života (Mit livs eventyr; 1855). Andersen ukázal svoji velkou inteligenci a představivost už jako chlapec. Udělal si malé loutkové divadélko a seděl doma vyráběje na loutky různé oblečky. Také četl všechny hry, které mohl sám zahrát. Mezi nimi byly hry od Ludviga Holberga a Williama Shakespeara. Celé své dětství miloval knihy. Byl známý tím, že si dokázal pamatovat celé hry od Shakespeara a zahrát je ve svém loutkovém divadélku.
V roce 1816 zemřel jeho otec na nemoc, kterou se nakazil brzy poté, co odešel bojovat do války proti Švédsku. Andersen šel z finančních důvodů pracovat jako tkalcovský a krejčovský učeň. Ve věku čtrnácti let se Andersen přestěhoval do Kodaně, kde se chtěl stát hercem. Měl příjemný soprán, a tak ho vzali do Dánského královského divadla. Tuto kariéru byl nucen na chvíli přerušit, protože mu selhal hlas. Kolega z divadla na něj poukazoval jako na básníka, což vzal Andersen velmi vážně a zaměřil se na psaní.
Andersen se náhodně setkal s Jonasem Collinem, který se o něj začal zajímat a poslal Andersena na gymnázium ve Slagelse, kde mu platil veškeré výdaje. Předtím, než ho přijali na školu, vydal Andersen svoji první knihu Duch v Palnatokově hrobě (Gjenfærdet ved Palnatokes Grav) v roce 1822 pod pseudonymem William (měl na mysli Shakespeara) Christian Walter (odkazoval se na Waltera Scotta).
V roce 1829 zaznamenal značný úspěch s povídkou Procházka od Ostrovního průplavu k východnímu mysu Amageru (Fodreise fra Holmens Canal til østpynten af Amager). Během téhož roku vydal sbírku komedií a básní. V roce 1833 dostal od krále stipendium, díky kterému pak podnikl svou první velkou cestu po Evropě. Navštívil mj. i města jako Řím, Neapol, Vídeň a Paříž. V Le Locle, v Jurském pohoří ve Švýcarsku, napsal hru Anežka a vodník (Agnete og Havmanden; 1833). V tom samém roce navštívil přímořskou vesnici Sestri Levante a v říjnu 1834 přijel do Říma, kde strávil půl roku. První Andersenův román, také ten nejznámější, Improvizátor (Improvisatoren), byl vydán na počátku roku 1835 a okamžitě získal úpěch. Během těchto let pobýval v Nyhavnu 21 v Kodani, kde byla 8. května 1935 odkryta jeho pamětní deska, jež byla darem od Petera Schannonga.
Během roku 1835 vydal první ze svých nesmrtelných Pohádek (dánsky Eventyr). Další pohádky, které doplnily první vydání, byly vydány v letech 1836 a 1837. Kvalita těchto pohádek nebyla tehdy doceněna, a pohádky se prodávaly celkem špatně. Ve stejnou dobu však Andersen slavil úspěchy s dvěma romány – O.T. (1836) a Pouhý šumař (Kun en spillemand; 1837). Mezi jeho nejznámější pohádky patří: Princezna na hrášku (Prindsessen paa Ærten; 1835), Malá mořská víla (Den lille Havfrue; 1837), Císařovy nové šaty (Keiserens nye Klæder; 1837), Ošklivé káčátko (Den grimme ælling; 1843) a Sněhová královna (Sneedronningen; 1844).
V červnu 1847 Andersen uskutečnil svou první cestu do Anglie a během léta měl velký společenský úspěch. Hraběnka z Blessingtonu ho zvala na své večírky, kde byla společnost všech slavných lidí a intelektuálů. Na jednom večírku se setkal také s Charlesem Dickensem. Potřásli si rukou a šli na verandu, kde spolu hovořili. Z toho byl Andersen neskutečně nadšený, protože Dickens byl jeho nejoblíbenějším současným anglickým spisovatelem.
O deset let později Andersen opět navštívil Anglii, především aby navštívil Dickense. U něho bydlel pět týdnů nehledě na Dickensovy narážky, že už by měl odjet. Dickensova dcera řekla o Andersenovi, že byl neuvěřitelně nudný a že stále prodlužoval svou návštěvu. Brzy poté, co Andersen odjel, vydal Dickens Davida Copperfielda, kde mu byl Andersen předlohou k postavě servilního Uriah Heepa. Andersen si návštěvu opravdu užil a nikdy nepochopil, proč Dickens přestal odpovídat na jeho dopisy.
Hans Christian Andersen byl velmi všestranný člověk – od loutkového divadla přes tanec, malování, cestování, několik žánrů ve své spisovatelské tvorbě až ke svým nesmrtelným pohádkám. Právě pohádkový žánr se stal Andersenově podání velice pružným žánrem, do kterého dokázal zahrnout své vlastní pocity, zážitky i humor. Andersen čerpal především ze své vlastní fantazie namísto lidové tradice, ale i v ní nacházel zdroj inspirace. Andersen, chlapec z nuzných poměrů, se stal klasikem světové literatury a ikonou Dánska.
Zemřel 4. srpna 1875 v domě nedaleko Kodaně a je pochován na Assistentském hřbitově v Kodani. Den jeho pohřbu, kterého se zúčastnil i dánský král Kristián IX., byl vyhlášen dnem státního smutku.
Autor článku: Lukáš Košner, Skandinávský dům
Zdroje: wikipedia.org, Dějiny Dánska (NLN; 2007), Slovník severských spisovatelů (Libri; 2004), Severské listy, andersen.sdu.dk, adl.dk, venividivici.us
