Islandská kapela Grúska Babúska vznikla v roce 2011, ale její první album spatřilo světlo světa až v březnu 2013. Debut vydaný na britském labelu Static Caravan se dočkal podoby usb flash disku skrytého do dřevěné matrjošky.
Počet členů tohoto ryze ženského uskupení se v průběhu času měnil: začínaly ve třech, postupem času se rozrostly na šestičlennou skupinu, ale v současné době koncertuje Grúska Babúska většinou opět ve třech, a to ve složení Harpa Fönn Sigurjónsdóttir, Dísa Hreiðarsdóttir a Íris Hrund Þórarinsdóttir. Vidět je můžete nejen na festivalech a samostatných koncertech v domovském Reykjavíku – Grúska Babúska čas od času vyrazí i na zahraniční turné. Nedávno se účastnily například známého multižánrového hudebního Festivalu Glastonbury v Anglii, kde kromě živých vystoupení pracovaly i na novém albu.
Tvorbu Grúska Babúska charakterizuje zejména žánrová nezařaditelnost a experimentálnost. Využívají řadu hudebních nástrojů jako třeba foukací harmoniku, klávesy, zvonkohru, ukulele, hrací skříňky, kytary a v neposlední řadě i bicí, které doplňují o vlastní hlasy a nejrůznější zvuky, to vše v přímém přenosu mixují za pomocí elektroniky. Tím vzniká velmi originální hravý zvuk s folkovými, až pohádkovými prvky. Texty jejich písní jsou výlučně v islandštině.
To platí i pro námi představovaný singl Raddataktur (v překladu „rytmus hlasů“) z října roku 2015. Videoklip k němu vznikl pod ženskou taktovkou (konkrétně Þórunn Ylfy Brynjólfsdóttir), stejně jako hudební videa k dalším singlům skupiny.
Autorka textu: Martina Kašparová, Skandinávský dům