Každý rok 10. října, v Den Aleksise Kiviho (finsky Aleksis Kiven päivä), si Finové připomínají jednoho ze svých nejvýznamnějších spisovatelů. Den Kiviho narozenin a zároveň svátku, tedy 10. říjen, byl také vyhlášen jako Den finské literatury (finsky suomalaisen kirjallisuuden päivä) oficiálním významným dnem, během nějž se vyvěšuje státní vlajka. Až do 60. let 20. století měly v tento den školy dokonce volno.
Aleksis Kivi (1834–1872, vl. jménem Alexis Stenvall) se narodil v malé vesničce Palojoki v Nurmijärvi nedaleko Helsinek. Jako jeden z mála ze své rodné obce v polovině 19. století dokončil střední školu s maturitou a získal tak širší vzdělání a potřebný rozhled pro svou další uměleckou tvorbu. Po střední škole pokračoval ve studiu literatury na Univerzitě v Helsinkách.
Kiviho nejznámějším dílem a současně jedním z klíčových děl celé finské literatury je osobitý vývojový román s kolektivním hrdinou Sedm bratří (Seitsemän veljestä, 1870). Je to zároveň vůbec první román ve finštině a dodnes zůstává asi nejinterpretovanějším finským literárním dílem. Dosud byl přeložen do asi čtyřiceti jazyků včetně češtiny.
Sedm bratří je sice jediným Kiviho románem, nicméně jeho další literární tvorba je na svou dobu velmi obsáhlá. Zahrnuje mimo jiné jedenáct divadelních her, komedií i tragédií, z nichž za pozornost stojí především komedie Ševci z Nummi (Nummisuutarit, 1864), která byla uvedena i na českých jevištích. Datum premiéry dramatu Lea (1869) bývá uváděno jako počátek finskojazyčného divadla. Aleksis Kivi proto bývá označován nejen jako otec finské literatury, ale i finského dramatu.
Vedle románu a divadelních her napsal Kivi za svůj život i několik desítek velmi pozoruhodných básní, které většinová dobová kritika reprezentovaná především největším Kiviho sokem Augustem Ahlqvistem sice nepřijala, ale ve 20. století se k nim literární historici a kritici s nadšením vrátili.
Význam Aleksise Kiviho pro finskou kulturu je nesporný. Důkazem je mnoho ulic i několik škol po celém Finsku, které nesou jeho jméno, řada památníků a soch (například na Rautatientori před Finským národním divadlem – na obr., či vedle Městského divadla v Tampere) i výsledek populární ankety veřejnoprávní televize YLE Největší Fin z roku 2004, v níž se Kivi umístil jako devátý.
Autor článku a fotografie: Michal Švec, Skandinávský dům
