5. března 1774 se v Altoně, dnešním Německu a někdejším Dánsku, narodil Christoph Ernst Friedrich Weyse, nejznámější hudební skladatel dánského Zlatého věku.
V patnácti letech byl poslán do Kodaně, kde žil u svého strýce. Zde studoval hudbu u J. A. P. Schulze a díky němu také v roce 1794 získal místo varhaníka. V Kodani se seznámil taktéž s Constanze Mozart, vdovou po Mozartovi, která mezi lety 1810 – 1820 pobývala v Kodani a jeho hudbu měla v oblibě. Přátelské styky udržoval i s jejím druhým manželem, dánským diplomatem Georgem Nissenem.
Roku 1800 začal skládat operetu Sovedrikken (jejíž text z němčiny přepracoval dánský básník Adam Oehlenschläger), ale milostné zklamání týkající se jedné z jeho studentek práci na několik let překazilo. Pokračoval až roku 1809, poté, co asistoval u představení Mozartova Dona Giovanniho v Královském divadle. Opera Sovedrikken tak byla dokončena a uvedena ještě téhož roku a sklidila velký úspěch. Publikum oceňovalo svěží a originální melodie, které si rychle našly cestu k jejich srdcím.
Jeho jedinečnost oceňoval i Robert Schumann a prohlásil, že Weyseho duše snad musí být nějak spřízněná s Beethovenem.
Weyse se proslavil četnými operetami, klavírními skladbami a složil sedm symfonií. Roku 1819 byl jmenován dvorním skladatelem. Zemřel 8. října 1842 v Kodani.
Autorka článku: Antonie Dědečková, Skandinávský dům
Obrázek – zdroj: denstoredanske.dk
