Severský kalendář


Warning: Attempt to read property "ID" on bool in /data/www/skandinavskydum.cz/www.skandinavskydum.cz/wp-content/themes/skandidum/loop.php on line 398

Påskekrim aneb velikonoční detektivka

Na velikonoční svátky si Norové běžně berou volno z práce na celý týden, velikonoční dny tak pro ně představují nejdelší dovolenou v první polovině roku. Norské děti si volné dny užívají společně s rodiči, mají totiž na Velikonoce jarní prázdniny. V mnoha částech Norska … Číst Dál

Sara Lidman

Sara Lidman (30. 12. 1923 – 17. 6. 2004) byla významná švédská spisovatelka a aktivistka. Je považována za klíčovou představitelku poválečného novoregionalismu a známou se stala také pro svou kritiku války ve Vietnamu a účast v debatě o atomových zbraních. … Číst Dál

Wivi Lönn

Wivi Lönn byla finská architektka, která si jako první žena ve Finsku založila vlastní architektonickou kancelář. Ačkoliv se stylem příliš neodlišovala od hlavního proudu, svou činností otevřela cestu dalším ženám, které se chtěly prosadit v tomto tehdy výhradně mužském povolání. Lönn … Číst Dál

1. 10. – Den Miiny Sillanpää, Den občanské angažovanosti

1. října se ve Finsku slaví Den Miiny Sillanpää (Miina Sillanpään päivä) a zároveň Den občanské angažovanosti (kansalaisvaikuttamisen päivä). Finové si tak připomínají památku poslankyně a první finské ministryně Miiny Sillanpää (1866–1952), ženy, která se významně zasloužila o rozvoj finské … Číst Dál

Eeva-Liisa Manner

Eeva-Liisa Manner byla finská básnířka, prozaička, dramatička, kritička a překladatelka. Měla obrovský vliv na rozvoj finské modernistické lyriky a svou tvorbou inspirovala celou řadu autorů. Její dílo čítá jedenáct básnických sbírek, tři romány, drobnou prózu, dramata a překlady světových autorů. … Číst Dál

Alvar Aalto

Alvar Aalto patří ke světově nejznámějším a nejuznávanějším finským architektům. Projektoval stavby nejen ve Finsku, ale i v dalších evropských státech a USA. Věhlas si vydobyl také jako designér: navrhoval jak nábytek, tak skleněné výrobky, které dodnes najdete v nejedné finské domácnosti. Hugo … Číst Dál

8. 12. – Den Jeana Sibelia, Den finské hudby

8. prosince se ve Finsku každoročně slaví Den Jeana Sibelia a Den finské hudby (Jean Sibeliuksen päivä, suomalaisen musiikin päivä). Finové si tak připomínají památku svého světově nejproslulejšího hudebního skladatele Jeana Sibelia. Tento mnohostranný skladatel ovlivnil svou tvorbou celou řadu … Číst Dál

Mika Waltari

Jeden z nejúspěšnějších, nejznámějších a nejpřekládanějších finských spisovatelů, Mika Toimi Waltari, se narodil 19. září 1908 v Helsinkách, v nichž prožil celý svůj život a jejichž atmosféru mistrně zachytil ve svých dílech. Napsal mnoho kratších i delších prozaických textů, divadelních her, filmových scénářů … Číst Dál

6. 11. – Den Gustava Adolfa, Den finských Švédů

,

6. listopad je významným dnem hned ve dvou severských zemích a Švédové i Finové při této příležitosti vyvěšují národní vlajku. Důvod oslav se ale v jednotlivých státech poněkud liší. Zatímco Švédové oslavují Den Gustava II. Adolfa (Gustav Adolfsdagen) a připomínají si … Číst Dál

Torgny Lindgren

Torgny Lindgren (16. 6. 1938 – 16. 3. 2017) byl švédský spisovatel, jeden z nejlepších současných švédských prozaiků. Lindgren se ve svých dílech připomínajících moderní alegorie často zabýval tématem moci. Důležitou roli hrály rovněž křesťanství a filozofie, ale také jazyk a … Číst Dál

Per Olov Enquist

Per Olov Enquist (23. 9. 1934 – 25. 4. 2020) byl švédský spisovatel, filmový scenárista a literární kritik, který se proslavil jako autor románů a divadelních her. Ve svých dílech se často snažil relativizovat zažitý pohled na historické události a … Číst Dál

Útoky v Norsku 22. 7. 2011

Uprostřed léta si každoročně připomínáme smutné výročí dvou útoků v Norsku, k nimž došlo 22. července 2011. Nejprve v centru Oslo vybuchla bomba a o dvě hodiny později zaútočil Anders Behring Breivik na ostrově Utøya. Během obou útoků zahynulo celkem … Číst Dál

Þetta meikar ekki sens!

V dnešním článku si představíme severogermánský jazyk, který je se svými zhruba 330 000 mluvčími téměř nejmenším v dané jazykové oblasti (konkurovat mu v tomto ohledu může už jen faerština s 60 000 mluvčími). Nejvíce uživatelů islandštiny žije přirozeně na … Číst Dál

Bjørnstjerne Bjørnson (1832–1910)

Bjørnstjerne Bjørnson patřil spolu s Ibsenem, Liem a Kiellandem k „velké čtyřce“ norských spisovatelů zlatého věku. Zejména pak on a Henrik Ibsen se zasloužili v druhé polovině 19. století o nebývalý rozvoj norské literatury a norského divadla, ačkoli každý z … Číst Dál

Edvard Munch (1863–1944)

Edvard Munch – malíř, který dal světu fascinující malby, jež stále a stále udivují svět umění. Edvard Munch je světově nejznámější malíř z Norska a asi i z celého Severu. Tento článek se snaží prozkoumat tahy štětce životního osudu expresionisty … Číst Dál

Hans Christian Andersen (1805-1875)

Hans Christian Andersen je určitě jeden z nejvýznamnějších dánských literátů všech dob. Dánové jsou na něj také patřičně hrdí. Proslul především jako světoznámý pohádkář, ale psal i prózu pro dospělé, poezii a divadelní hry. Že jeho život rozhodně nebyl pohádkový, … Číst Dál

Knut Hamsun (1859-1952)

Knut Hamsun je mnohými považován za největšího norského prozaika všech dob a po Ibsenovi za nejvýznamnějšího norského spisovatele vůbec. Jeho začátky nebyly vůbec lehké, ale později si vydobyl uznání na Skandinávském poloostrově i na celém světě. Jeho slávu však značně … Číst Dál

Henrik Ibsen (1828-1906)

O Henriku Ibsenovi bylo napsáno nesčetně slov. A právem. Není sporu, že Henrik Ibsen je nejvýznamnějším norským literátem všech dob. Jeho na tehdejší dobu velmi odvážné hry jsou díky své nadčasovosti stále populární po celém světě. Jaký byl jeho život … Číst Dál

August Strindberg (1849-1912)

Augusta Strindberga asi netřeba představovat. Jistě nejznámější švédský dramatik a prozaik. Spolu s Henrikem Ibsenem, Knutem Hamsunem, Sørenem Kierkegaardem a Hansem Christianem Andersenem patří k nejvýznamnějším skandinávským autorům. Strindberga můžeme také označit za jednoho z otců moderního divadla, byl to … Číst Dál

Vidkun Quisling (1887-1945)

Celým jménem Vidkun Abraham Lauritz Jonssøn Quisling se narodil ve Fyresdalu 18. července 1887. Jeho otec Jon Lauritz Qvisling (1844-1930) byl protestantským pastorem a jeho matka se jmenovala Anna Caroline Bang (1860-1941). Vidkun byl prvorozeným synem a měl ještě dva … Číst Dál

Velikonoční pondělí

, , , , , , ,

Velikonoční pondělí je dnem, který následuje po neděli Zmrtvýchvstání Páně. Na Severu Evropy je to ovšem spíše den čistě praktických úkonů spojených s koncem dovolené – rodiny se balí, opouštějí své chaty, odjíždějí od příbuzných a připravují se na následující … Číst Dál

Velikonoční neděle

, , , , , , ,

Velikonoční neděle nebo Boží hod velikonoční nebo též slavnost Zmrtvýchvstání Páně je největší slavností křesťanského církevního roku, při níž se slaví Kristovo vzkříšení a vítězství nad smrtí. Většina Seveřanů ale Velikonoční neděli tráví naprosto nereligiózně – užívají si první jarní … Číst Dál

Velký pátek

, , , , , , ,

Velký pátek byl dříve nejtišším a nejpochmurnějším dnem Velikonoc. Lidé si připomínali ukřižování Krista, v kostelech nesměla být žádná světla a výzdoba bývala laděna do černa. Byl zakázán příliš hlasitý hovor, smích a jakékoliv veselí. Byl to také den přísného … Číst Dál

Bílá sobota

, , , , , , ,

Na Bílou sobotu končí postní doba a vrací se radost z jara a bujaré oslavy. Typickou činností v tento den je příprava dobré hostiny, která ve Skandinávii má formu stolu s mnoha chody a přílohami, z nichž si každý bere to, … Číst Dál

Zelený čtvrtek

, , , , , , ,

Zelený čtvrtek je čtvrtek před Velikonocemi, během něhož se připomíná poslední Ježíšova večeře. Název dne v severogermánských jazycích je odvozen od staroseverského slova čistý. Zelený čtvrtek je totiž mj. dnem velkého úklidu, který souvisí s omýváním nohou Ježíšových učedníků. Symbolické … Číst Dál

Květná neděle

, , , , , , ,

Květná neděle je označení pro šestou a zároveň poslední neděli čtyřicetidenního půstu, který začal na Popeleční středu, a slaví se týden před Velikonoční nedělí. Připomíná vjezd Ježíše do Jeruzaléma. Název svátku v jazycích zemí evropského Severu (viz níže) je odvozen … Číst Dál

Søren Kierkegaard (1813-1855)

Søren Kierkegaard byl význačným kodaňským spisovatelem, teologem a filosofem. Tento myslitel ovlivnil mnoho filosofů minulého století, na chvíli upadl v zapomnění, avšak později byly jeho myšlenky vyzvednuty z roviny dánské země na evropskou úroveň, aby byly představeny světu. Pojďme se … Číst Dál

Emanuel Swedenborg: NEBE A PEKLO

Nejznámější a nejčtenější publikace švédského autora, myslitele a mystika Emanuela Swedenborga (1688-1772) je detailním popisem života po životě, do kterého se lidé probouzejí po smrti svého fyzického těla; je o Bohu, o nebi, pekle, světě duchů a jejich obyvatelích. Swedenborg … Číst Dál

Bolludagur, Modré pondělí

, , ,

Bolludagur, ve volném překladu Den větrníčků, je velmi populární svátek na Islandu, obzvlášť pro pekařství, cukrárny a kavárny. Slaví se v pondělí před Popeleční středou (öskudagur), tedy zhruba sedm týdnů před Velikonoci, a vyznačuje se nadměrnou konzumací sladkého, krémem plněného … Číst Dál

Sprengidagur, Šedivé úterý

, , , ,

Na Islandu se sprengidagur slaví v úterý před öskudagur (Popeleční středou), tedy dnem, kdy začíná předvelikonoční půst. Stejně jako pondělní bolludagur je i úterní svátek spojený především s jídlem. Název sprengidagur vychází ze slovesa að springa, které znamená prasknout, puknout. A přesně o to … Číst Dál

Öskudagur, Popeleční středa

, , , ,

Öskudagur je islandská verze naší Popeleční středy, která se dost vymyká klasickému pojetí tohoto svátku v katolických zemích. V režii Islanďanů se totiž jedná o svátek podobný americkému Halloweenu. To znamená, že se děti převlečou do nejrůznějších kostýmů a vydají se do … Číst Dál

Hans Christian Andersen

Hans Christian Andersen (1805–1875) je určitě jeden z nejvýznamnějších dánských literátů všech dob. Dánové jsou na něj také patřičně hrdí. Proslul především jako světoznámý pohádkář, ale psal i prózu pro dospělé, poezii i také divadelní hry. Jeho život ale rozhodně … Číst Dál

Ingmar Bergman

Dne 30. července si připomínáme úmrtí snad nejslavnější švédské osobnosti vůbec – režiséra, spisovatele a dramatika Ingmara Bergmana. Narodil se 14. července 1918 v Uppsale, v rodině pastora, což zásadním způsobem ovlivnilo jeho tvorbu. Studoval literární historii a divadelní vědu a divadlu … Číst Dál

Raoul Wallenberg

4. srpna si připomínáme výročí narození světoznámého švédského architekta, diplomata a velitele záchranných akcí proti transportu Židů z Maďarska v letech 1944–45 Raoula Wallenberga (4. 8. 1912 – 17. 7. 1947). Tři měsíce před narozením zemřel Raoulu Wallenbergovi otec na … Číst Dál

23. 8. – Den památky obětí stalinismu a nacismu

, ,

Evropský den památky obětí stalinismu a nacismu (estonsky Stalinismi ja natsismi ohvrite mälestuspäev), resp. Vzpomínkový den obětem stalinismu a nacismu (lotyšsky Staļinisma un nacisma upuru atceres diena), připadající na 23. srpna, byl Evropským parlamentem v roce 2009 vyhlášen „Evropským dnem památky … Číst Dál

23. 8. – Socha malé mořské víly v Kodani

Bronzová socha malé mořské víly (dánsky Den lille Havfrue), která se stala symbolem Kodaně, byla veřejnosti poprvé představena dne 23. srpna 1913. Socha stojí, přesněji řečeno sedí, na břehu promenády Langelinie v místě, kde se kdysi nacházel kodaňský přístav. Sochu … Číst Dál

Tarjei Vesaas

Norský básník a prozaik Tarjei Vesaas (20. 8. 1897 – 15. 3. 1970) tvořil především po druhé světové válce a bývá obecně považován za jednoho z nejvýznamnějších norských spisovatelů 20. století. Za román Ledový zámek (Is-slottet, 1963) byl v roce 1964 oceněn … Číst Dál

20. 8. – Den obnovy samostatného estonského státu

Den nezávislosti (estonsky Taasiseseisvumispäev) slaví v Estonsku hned dvakrát: 24. února jako připomínku dne, kdy se Estonci roku 1918 osamostatnili od carského Ruska, a pak také 20. srpna, který je spojen s druhým osvobozením od ruské, potažmo sovětské nadvlády v roce 1991, a … Číst Dál

15. 8. – Přijetí sámské vlajky a hymny

15. srpna 1986 byla přijata sámská vlajka – vlajka společná všem obyvatelům hlásícím se k sámskému původu napříč státy, v nichž žijí (Norsko, Švédsko, Finsko a Rusko). K přijetí došlo během 13. sámské konference ve švédském městě Åre. Do soutěže … Číst Dál

15. 8. – Svátek Nanebevzetí Panny Marie

Svátek Nanebevzetí Panny Marie (litevsky Žolinė, Švenčiausios Mergelės Marijos ėmimo į dangų diena), který se slaví 15. srpna, je nejdůležitějším mariánským svátkem v některých křesťanských církvích, Litvu nevyjímaje. Svátek 15. srpna je nejstarším a nejvýznamnějším ze dnů oslavujících Pannu Marii. … Číst Dál

Frans Mikael Franzén

,

Finský romantický básník Frans Mikael Franzén (9. 2. 1772 – 14. 8. 1847) je jednou z nejvýraznějších postav finské kultury přelomu 18. a 19. století. O jeho nadání svědčí i neuvěřitelně rychlé studium – ve 13 letech složil maturitu, v 17 získal … Číst Dál

Otto Manninen

Otto Manninen (13. 8. 1872 – 6. 4. 1950) je jeden z největších finských básníků 1. poloviny 20. století. Do dějin své národní literatury se zapsal především dvěma sbírkami Säkeitä I, II (1905, 1910; Verše I, II), které bývají uváděny jako … Číst Dál

12. 8. – Výročí založení polsko-litevské unie

Dne 12. srpna byla založena polsko-litevské unie, státní útvar, který ve východní Evropě existoval mezi lety 1569 a 1795. Spojení dvou východoevropských států tzv. lublinskou unií v roce 1569 předcházela celá řada sjednocujících snah. Středověká Litva, rozlohou mnohonásobně převyšující dnešní stav, … Číst Dál

10. 8. – Potopení lodi Vasa

10. srpna si Švédové připomínají výročí potopení válečné lodi Vasa, kterou nechal postavit král Gustav II. Adolf. Na stavbě lodi, která trvala tři roky, se podílely stovky lidí pod vedením holandského stavitele Henrika Hybertssona. Jméno Vasa pochází od švédské královské … Číst Dál

Tove Janssonová

,

Roztomilé skřítky mumínky přinesla světu finská, švédsky píšící spisovatelka a ilustrátorka Tove Janssonová, od jejíhož narození uplynulo v sobotu 9. 8. 2014 100 let. Muminí příběhy byly přeloženy do pětačtyřiceti jazyků včetně češtiny. Janssonová se narodila v Helsinkách ve švédsky … Číst Dál

9. 8. – Mezinárodní den domorodých obyvatel

,

Ve Finsku a v dalších zemích po celém světě se každoročně 9. srpna slaví Mezinárodní den domorodých obyvatel (finsky Kansainvälinen maailman alkuperäiskansojen päivä). Ve Finsku jsou za domorodé obyvatelstvo považováni Sámové. Den byl vyhlášen Valným shromážděním OSN v prosinci 1994 … Číst Dál

Jostein Gaarder

Dne 8. srpna roku 1952 se v hlavní norské metropoli Oslo narodil slavný spisovatel Jostein Gaarder, který do literárního života vstoupil v roce 1986 povídkovým soubor Diagnóza a další povídky. Proslavil se však knihou pro starší děti Sofies verden. Kniha … Číst Dál

Svátek obchodníků na Islandu

Svátek obchodníků (islandsky Frídagur verslunarmanna) se na Islandu slaví každoročně první pondělí v srpnu. Tradice tohoto státního svátku sahá až do roku 1894. Tehdy bylo jeho hlavním cílem zajistit den volna prodavačům v celém Reykjavíku. Do té doby se totiž v létě žádný … Číst Dál

Švédská princezna Christina

Dnes 3. srpna slaví narozeniny švédská princezna Christina (švédsky Christina, födelsedagen). Princezna, celým jménem Christina Louise Helena Magnuson, se narodila korunnímu princi Gustavu Adolfovi a princezně Sibylle Sasko-Kobursko-Gothajské v roce 1943 jako jedno ze čtyř dětí. Jejím mladším bratrem je … Číst Dál

1. 8. – Podepsání Závěrečného aktu KBSE

, , ,

Na začátku 70. let 20. století se po dlouholetém mezinárodním snažení přistoupilo k přípravě konference, která vstoupila do dějin jako konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě (KBSE). Hlavními tématy konference měly být otázky evropské bezpečnosti, spolupráce v oblasti ekonomiky, vědy a … Číst Dál

Olaus Magnus

1. srpna si připomínáme úmrtí švédského duchovního, historika, etnologa a kartografa Olause Magnuse (1490–1557), který se proslavil svým dílem vydaným roku 1555 v Římě Historia de gentibus septentrionalibus (Dějiny severských národů). Olaus Magnus se narodil roku 1490 v Östergötlandu ve Švédsku. Byl synem … Číst Dál

Ingmar Bergman

Ingmar Bergman je snad nejslavnější švédská osobnost vůbec – režisér, spisovatel a dramatik se narodil se 14. července 1918 v Uppsale, v rodině pastora, což zásadním způsobem ovlivnilo jeho tvorbu. Studoval literární historii a divadelní vědu a divadlu se věnoval po celý svůj … Číst Dál

Olav II. Svatý

,

29. červenec, tedy den, kdy padl Olav II. Svatý, se na Severu slaví především v Norsku a na Faerských ostrovech. V Norsku se tento den nazývá Olsok a vyvěšuje se vlajka. Ještě více oslavují 29. červenec Faeřané, který mají Ólavsøka … Číst Dál

27. 7. – Den spáčů

, ,

Vedle svátků vycházejících z pohanské a křesťanské tradice a významných dní připomínajících slavné osobnosti národní historie a kultury se ve Finsku slaví i několik bizarních dní. Jedním z nich je tzv. Den spáčů, který se finsky nazývá unikeonpäivä, což doslova … Číst Dál

23. 7. – První litevské svátky písní

Litevské svátky písní (litevsky Lietuvos dainų šventė) se poprvé uskutečnily v Kaunasu přesně dne 23. července 1924. Stalo se tak více než půl století po prvních estonských a lotyšských svátcích písní. Litevský festival se od roku 1960 koná v amfiteátru ve … Číst Dál

Norský korunní princ Haakon

Norský korunní princ Haakon, celým jménem Haakon Magnus, se narodil 20. července 1973 (norsky Kronprins Haakons fødselsdag). Haakon je jediný syn současného krále Haralda a královny Sonji, ale má ještě starší sestru Märthu Louise. Korunním princem se stal po nástupu … Číst Dál

19. 7. – Zahájení LOH v Helsinkách

19. července 1952 byly zahájeny XV. letní olympijské hry, které se konaly ve finském hlavním městě Helsinky. Zahájení olympiády se zúčastnil i slavný „Létající Fin“, finský běžec Paavo Nurmi, který na Olympijský stadion přinesl olympijský oheň a zažehl ho tam. … Číst Dál

Raoul Wallenberg

Raoul Wallenberg (4. 8. 1912 – 17. 7. 1947) byl světoznámý švédský architekt, diplomat a velitel záchranných akcí proti transportu Židů z Maďarska v letech 1944–45. Tři měsíce před narozením zemřel Raoulu Wallenbergovi otec na rakovinu. Raoul měl původně ve své … Číst Dál

12. 7. – Inaugurace první litevské prezidentky

12. července 2009 byla historicky první litevskou prezidentkou inaugurována Dalia Grybauskaitė. Po lotyšské prezidentce Vaiře Vīķe-Freiberze se stala druhou prezidentkou v jedné z postkomunistických zemí. Daliu zvolili litevští obyvatelé v prvním kole přímé prezidentské volby dne 17. května 2009. Obdržela … Číst Dál

Halloween

, ,

Halloween je anglické označení předvečera všech svatých (dánsky a norsky allehelgensaften, švédsky Allhelgonaafton), katolického svátku věnovaného neznámým svatým a mučedníkům, který se slaví 31. října. Katolická církev navázala svátkem na pohanské podzimní slavnosti, jako byla římská oslava bohyně Pomony a … Číst Dál

Švédská princezna Margaretha

Poslední říjnový den roku 1934 se princi Gustavu Adolfovi a princezně Sibylle Sasko-Kobursko-Gothajské narodila dcera, švédská princezna Margaretha (švédsky Margaretha, födelsedagen). Narodila se jako Margaretha Désirée Victoria, je sestrou současného švédského krále Karla XVI. Gustava. Přestože se královskému páru narodila jako … Číst Dál

Markéta I.

, ,

Markéty I. (1353–1412) byla norskou královnou a regentkou v Dánsku a ve Švédsku. Narodila se jako mladší dcera dánského krále Valdemara IV. a Helvigy ze Sønderjyllandu. V roce 1363 byla provdána za norského krále Håkona VI., s nímž měla syna … Číst Dál

První zimní den na Islandu

Islandský rok se už od vikinských dob dělí v podstatě jen na dvě roční období: léto a zimu. Kdo někdy na tomhle ostrově pobýval delší dobu, toto dělení jistě chápe. Zatímco První letní den většina místních obyvatel vítá a s … Číst Dál

Poprava Vidkuna Quislinga

Ve středu 24. října 1945 došlo k popravě kontroverzní osobnosti, předsedy extremistické norské politické strany Národní sjednocení, Vidkuna Quislinga. Celým jménem Vidkun Abraham Lauritz Jonssøn Quisling se narodil ve Fyresdalu 18. července 1887. Jeho otec Jon Lauritz Qvisling (1844–1930) byl … Číst Dál

Založení Skansenu ve Stockholmu

V roce 1891 bylo ve Stockholmu založeno první muzeum pod otevřeným nebem na světě, podle něj označované též jako skanzen. Stockholmský Skansen byl založen 11. října 1891 na ostrově Djurgården a u jeho zrodu stál Artur Hazelius, který nedlouho před … Číst Dál

Den Aleksise Kiviho

Každý rok 10. října, v Den Aleksise Kiviho (finsky Aleksis Kiven päivä), si Finové připomínají jednoho ze svých nejvýznamnějších spisovatelů. Den Kiviho narozenin a zároveň svátku, tedy 10. říjen, byl také vyhlášen jako Den finské literatury (finsky suomalaisen kirjallisuuden päivä) … Číst Dál

Založení Lotyšské lidové fronty

Lotyšská lidová fronta (lotyšsky Latvijas Tautas fronte) byla založena 9. října 1988 a byla hlavní silou lotyšského hnutí za nezávislost na Sovětském svazu. První demonstrace za nezávislost Lotyšska a dodržování lidských práv se objevily už v roce 1986 a tenkrát … Číst Dál

Otevření letiště Gardermoen

Mezinárodní letiště Oslo – Gardermoen (norsky Oslo lufthavn, Gardermoen; mezinárodní letištní kód: OSL), často zkráceně nazývané Letiště Oslo, je nejvýznamnější letiště v Norsku pro mezinárodní i vnitrostátní dopravu a nejdůležitější letiště obsluhující norské hlavní město Oslo. Od jeho centra leží … Číst Dál

Potopení trajektu M/S Estonia

,

Dne 28. září si připomínáme tragickou událost potopení trajektu M/S Estonia v Baltském moři. Loď byla vybudována v roce 1979 v Německu a od počátku byla určena pro přepravu pasažérů a automobilů. Pod různými jmény v 80. a na počátku 90. … Číst Dál

Vyhlášení Svobodného města Christiania

Dne 26. září 1971 bylo vyhlášeno Svobodné město Christiania (Fristaden Christiania), které se nachází v dánském hlavním městě Kodani. Dánské studentské hnutí ovlivněné děním v USA a západní Evropě vypuklo v březnu 1968, kdy byla na protest obsazena první univerzita, a vysoké nasazení … Číst Dál

První norské referendum o vstupu do EU

Dne 25. září 1972 skončilo v Norsku dvoudenní referendum o vstupu do Evropského hospodářského společenství, dnešní Evropské unie. Norové tehdy těsnou nadpoloviční většinou vstup do EHS odmítli. Mezi zakládající členy EHS patřilo v roce 1958 Německo, Francie, Itálie a země … Číst Dál

Altmarský mír

, ,

25. září si připomínáme výročí podepsání Altmarského míru. Během třicetileté války usilovaly evropské velmoci, zejména Francie v čele s kardinálem Richelieuem, aby se skončila švédsko-polská válka o dominanci v Pobaltí. Uzavřením příměří s Polskem by totiž Švédsku umožnilo zapojit se … Číst Dál

Bitva u Saule

,

Bitva u Saule (litevsky Saulės mūšis, lotyšsky Saules kauja) proběhla 22. září 1236. V bitvě vedl litevský velkokníže Mindaugas (později král) litevský kmen Žemaitů spojený s lotyšskými kmeny Zemgalců a Kuronců proti křižákům (konkrétně řádu mečových bratří), kteří si oblast chtěli podmanit … Číst Dál

Den estonského odboje

Den odboje (estonsky vastupanuvõitluse päev), vyhlášený estonskou vládou roku 2007, připomíná rok 1944 a statečnou, avšak na mnoho let marnou snahu Estonců o znovunastolení nezávislosti republiky. Když se v září 1944 ze země začala stahovat okupantská nacistická vojska, zformovala se v … Číst Dál

Norská princezna Märtha Louise

Norská princezna Märtha Louise se narodila 22. září 1971 (norsky Prinsesse Märtha Louises fødselsdag) královně Sonje a králi Haraldu jako jejich první dítě. Princezna má ještě mladšího bratra Haakona, jenž je v současné době korunním princem Norska. Märtha Louise je sice … Číst Dál

Einar Gerhardsen

Einar Gerhardsen (1897–1987) byl norský sociálně demokratický politik, který v letech 1945–51 a 1955–65 vedl celkem čtyři norské vlády. Bývá považován za hlavního strůjce norského státu blahobytu a za jednu z nejvýznamnějších osobností moderních dějin Norska. Gerhardsen vyrůstal jako jedno ze čtyř … Číst Dál

Druhé norské referendum o vstupu do EU

Na konci listopadu roku 1994 se v Norsku uskutečnilo již druhé referendum o vstupu do Evropské unie, v němž Norové, stejně jako v referendu prvním v roce 1972, členství své země v EU odmítli. Přestože proti členství se vyslovila jen … Číst Dál

28. 11. – Summit NATO v Rize

V lotyšském hlavním městě Rize se 28.–29. listopadu 2006 konala vrcholná schůzka Severoatlantické aliance. Summit se tak poprvé v historii uskutečnil na území bývalého Sovětského svazu. Lotyšsko (spolu s Estonskem a Litvou) přitom do NATO vstoupilo teprve dva roky před konáním … Číst Dál

27. 11. – Zahájení provozu na trati Oslo–Bergen

V roce 1909 byla oficiálně otevřena tzv. Bergenská dráha (norsky Bergensbanen), tedy železniční trať spojující dvě největší norská města Oslo a Bergen. Návrh propojit Oslo a Bergen železnicí se objevil už v roce 1870. Jako první byla dokončena dílčí část … Číst Dál

23. 11. – Zrušení ženské organizace Lotta Svärd

Lotta Svärd byla dobrovolná ženská organizace fungující v letech 1920–1944. Úkolem lott byla neozbrojená pomoc armádě, aby tak zastáním mnoha potřebných prací umožnily více mužům odchod na frontu. Počátek organizace sahá do doby, kdy se Finsko v roce 1917 stalo … Číst Dál

Eila Hiltunen

Ve čtvrtek 22. listopadu si připomínáme narození nejslavnější finské sochařky druhé poloviny 20. století Eily Hiltunen (1922–2003), autorky památníku skladatele Jeana Sibelia “Nehrající varhany”, který se stal symbolem moderních Helsinek i jednou z turisticky nejnavštěvovanějších a nejobdivovanějších pamětihodností finské metropole. … Číst Dál

18. 11. – Odhalení Památníku svobody

18. listopadu 1935 v den 17. výročí vyhlášení Lotyšské republiky byl v lotyšském hlavním městě Rize odhalen Památník svobody (lotyšsky Brīvības piemineklis). Aktu se zúčastnil i tehdejší prezident republiky Alberts Kviesis. Památník stojí v centru města na začátku ulice Svobody … Číst Dál

18. 11. – Den vyhlášení Lotyšské republiky

Den vyhlášení Lotyšské republiky (lotyšsky Latvijas Republikas proklamēšanas diena) je lotyšský státní svátek, který každoročně připadá na 18. listopadu. Odkazuje na den vyhlášení nezávislé demokratické Lotyšské republiky v roce 1918, prvního státního útvaru v dějinách lotyšského národa. Lotyšská republika vznikla … Číst Dál

Niels Bohr

18. listopadu 1962 zemřel dánský fyzik a jeden z největších severských vědců vůbec, Niels Bohr. Za svůj přínos vědě se mimo jiné zařadil mezi dánské nositele Nobelovy ceny. Niels Bohr se narodil v Kodani v roce 1885 do rodiny se … Číst Dál

16. 11. – Den islandského jazyka

Den islandského jazyka (islandsky Dagur íslenskrar tungu) je na Islandu poměrně novým svátkem – slaví se teprve od roku 1996. Připadá na 16. listopadu, což je den, kdy se narodil romantický básník Jónas Hallgrímsson (1807–1845), jeden z nejvýznamnějších bojovníků za … Číst Dál

16. 11. – Den vyhlášení estonské nezávislosti

Den vyhlášení estonské nezávislosti (estonsky taassünni päev) je státní svátek, který se slaví 16. listopadu a je vzpomínkou na událost z roku 1988. V tento den přijal Nejvyšší sovět Estonské sovětské socialistické republiky Deklaraci o zákonodárné suverenitě ESSR (estonsky Deklaratsioon … Číst Dál

11. 11. – Lāčplēsisův den

11. listopadu se v mnoha zemích slaví konec první světové války (11. 11. 1918). V Lotyšsku si ovšem v tento den připomínají ještě jednu událost, která připadá na stejný den, ale stala se o rok později (11. 11. 1919): Lotyši … Číst Dál

10. 11. – Předvečer sv. Martina

, ,

11. listopadu mají v mnoha (nejen) evropských zemích včetně České republiky svátek Martinové, jmenovci světce Martina z Tours, který byl v tento den roku 397 pohřben. Slaven bývá podobně jako u Vánoc především předvečer tohoto svátku, který připadá na 10. … Číst Dál

Den otců

, , , ,

Stejně jako se v celé Skandinávii a Pobaltí slaví Svátek matek, tak se v celém tomto regionu slaví i Den otců. Je to den, kdy oslavujeme své otce a tatínky a vzdáváme jim poctu. V tento den se také připomíná … Číst Dál

Viljo Revell

Dne 8. listopadu 1964 zemřel jeden z nejvýznamnějších finských architektů a průkopníků funkcionalismu na Severu Viljo Revell. Viljo Revell se narodil roku 1910 ve městě Vaasa v západním Finsku a jeho kariéra architekta začala již za studií na Helsinské technické … Číst Dál

8. 11. – Sámské povstání v Kautokeinu

,

Sámské povstání ve farnosti Kautokeino (norsky Kautokeinoopprøret) se odehrálo 8. listopadu 1852. Skupina Sámů tehdy napadla představitele norských úřadů v tamní oblasti. Zabili představitele místní samosprávy a kupce, jemuž zapálili dům, a zbičovali vrchního pastora a jeho služebnictvo. Útočníci byli … Číst Dál

Svátek Všech svatých, Památka zesnulých

, , , , , , , ,

Slavnost Všech svatých je křesťanský svátek, který připomíná všechny svaté, a to nejen ty, kteří jsou oficiálně kanonizováni, ale je to i svátek věnovaný neznámým svatým a mučedníkům. Předvečerem tohoto svátku je zejména v USA populární Halloween, který připadá na … Číst Dál

31. 12. – Silvestr / 1. 1. – Nový rok

, , , , , , , , , ,

Silvestr, tedy poslední den roku slavený 31. prosince, se ve Skandinávii a Pobaltí slaví podobným způsobem jako v jiných částech západní civilizace. Na oslavách nechybí alkohol, ohňostroje, všeobecné veselí a zábava, novoroční předsevzetí a dobré jídlo. Lidé se loučí se … Číst Dál

26. 12. – Druhý svátek vánoční

, , , , , , , , , ,

Z liturgického hlediska je 26. prosinec, druhý svátek vánoční, zasvěcen svatému Štěpánovi, prvnímu křesťanskému mučedníkovi. Dnes bývá tento den stejně jako předešlý Boží hod věnován návštěvám a setkáním. V severské tradici je svatý Štěpán navíc spojován s koňmi, a to především díky lidové … Číst Dál

25. 12. – První svátek vánoční

, , , , , , , , , ,

Přestože právě 25. prosinec, tedy první svátek vánoční nebo též Boží hod vánoční, je podle církevní tradice dnem Ježíšova narození, slaví se v severských zemích stejně jako u nás výrazně méně než předcházející Štědrý den. Náboženský význam Božího hodu se … Číst Dál

24. 12. – Štědrý den / večer

, , , , , , , , , ,

Hlavním dnem Vánoc v severských zemích je 24. prosinec, náš Štědrý den či večer, kdy se i ve Skandinávii usedá ke slavnostní večeři, po níž se rozbalují dárky, které v různých zemích nosí severské obdoby našeho Ježíška. Do křesťanských Vánoc … Číst Dál

Vánoce v severských zemích

, , , , , , , , , ,

Vánoce patří k největším a nejvýznamnějším křesťanským a občanským svátkům na celém světě i ve Skandinávii. Během nich se připomíná narození Ježíše Krista. Tradiční zvyky už ale většina Seveřanů, i když jsou věřící, striktně nedodržuje. Náboženský obsah svátků doplňuje prozaičtější … Číst Dál

23. 12. – Den svatého Þorláka

Den svatého Þorláka (islandsky Þorláksmessa) se na Islandu slaví 23. prosince, tedy den před Štědrým dnem. Svátek je pojmenovaný po Þorláku Þórhallssonovi, islandském katolickém knězi ze 12. století, který v tento den zemřel. Roku 1198 byl prohlášen za svatého. Ačkoli bylo … Číst Dál

Švédská královna Silvie

Den před Štědrým dnem, 23. prosince 1943, se narodila současná švédská královna Silvia (švédsky Sveriges drottning Silvia, födelsedagen). Narodila se v německém Heidelbergu jako Silvia Renate Sommerlath a je neurozeného původu. Má, respektive měla, tři bratry, z nichž jeden již … Číst Dál

Timo K. Mukka

Spisovatel Timo K. Mukka se dnes řadí ke kánonu finské literatury, ačkoli ve své době byla jeho díla přijímána značně rozporuplně. Mukka se narodil 17. prosince 1944 ve švédské obci Bollnäs, kam byla jeho rodina během války evakuována. Do původního … Číst Dál