Asger Jorn (3. března 1914 – 1. května 1973) patří mezi nejznámější dánské malíře 20. století.
Výtvarnému umění se začal věnovat ve 30. letech, kdy se rozhodl opustit dráhu učitele. Jeho rané tvorbě dominují především krajiny a portréty, které byly typické pro tehdejší dánské umění. V roce 1936 odcestoval do Paříže, kde spolupracoval s významným francouzským architektem Le Corbusierem na výstavbě pavilónu pro Světovou výstavu v Paříži.
V roce 1948 založil spolu s dalšími několika umělci hnutí CoBrA (akronym pro Kodaň, Brusel a Amsterdam, odkud tito umělci pocházeli). O rok později se již konala velká společná výstava, kde autoři zpochybnili nadvládu francouzského surrealismu uplatněním expresivního a spontánního výrazu.
V roce 1957 pomohl Jorn spojit několik progresivních uměleckých skupin a vytvořit umělecko-politický spolek Situacionistická internacionála (Situationist International). Členové tohoto uskupení se soustředili na kritiku konzumního způsobu života, jenž lidem vnucoval kapitalismus. Jorn se koncem 50. let dočkal mezinárodního uznání. V roce 1964 mu bylo uděleno Guggenheimovo stipendium (Guggenheim Fellowhip), které však odmítl.
Jorn se kromě malby věnoval také litografii a leptu. Experimentoval se spontánním výrazem a kombinací abstraktního s neabstraktním. Inspirací mu byla dětská kresba, pravěké umění a primitivismus. Vynikl rovněž v sochařství a keramice. Asger Jorn zemřel v roce 1973. V Silkeborgu vzniklo jeho muzeum – Museum Jorn.
Autorka článku: Táňa Pišvejcová, Skandinávský dům
Obrázek – zdroj: andersenart.com