Švédského krále Gustava II. Adolfa známe jako jednu z historických postav třicetileté války. Do dějin se však nezapsal jen jako zarputilý vojevůdce: v roce 1632, 30. června, například založil Univerzitu v Tartu (estonsky Tartu Ülikool; původní název: Academia Gustaviana), která v současné době platí za nejprestižnější estonskou vysokou školu.
Když Univerzita v Tartu vznikla, představovala první vysokou školu v provincii Livonsko, tvořenou územím dnešního Estonska a Lotyšska, a zároveň se stala druhou nejstarší univerzitou severského regionu. Osud univerzity se odvíjel paralelně s nelehkou historií země, škola se pro vleklé války mezi Švédy, Rusy a Poláky několikrát stěhovala, byla rušena a znovu otvírána, měnila názvy i jazyk výuky.
Přes všechny politicko-historické komplikace si nicméně držela stabilní vědeckou úroveň, proto zde mohly být položeny základy estonské folkloristiky, zatímco v matematice se rozvíjela Newtonova teorie. Jedním ze slavných tartuských vyučujících byl Georg Mancelius, autor prvního lotyšsko-německého slovníku, a medicíně dala univerzita zase vědu o lektinech (lektinologii) a balneoterapii čili vodoléčbu.
Dnes patří ke špičkovým oborům Univerzity v Tartu molekulární biologie, imunologie, biochemie, matematická lingvistika či sémiotika. Škola je členem Utrechtské sítě, Coimbra Group, stejně jako projektu Atomium Culture a studuje na ní 17 000 studentů.
Autorka článku: Ema Stašová, Skandinávský dům
Obrázek – zdroj: georgeberkeley.tamu.edu
