30. 4. – Pálení čarodějnic

Pálení čarodějnic (neboli Valpuržina či Filipojakubská noc) je velmi starý a dodnes živý lidový zvyk a jeden z největších pohanských svátků, který se slaví i na severu Evropy. Odehrává se v noci ze 30. dubna na 1. května. Tuto noc se lidé scházejí u zapálených ohňů, které je měly chránit před zlými silami a posvětit úrodu, a slaví příchod jara. Původně se v tento večer slavil zlom mezi odcházející zimou a nadcházejícím jarem/létem, protože svátek spadal přesně do poloviny doby mezi jarní rovnodenností a letním slunovratem. Ohně také měly symbolicky spálit vše staré a udělat místo pro to nové, co přinese jaro. Až později se oslavy spojily s konkrétní postavou čarodějnice a jejím upalováním, neboť se věřilo, že právě v tento večer mají čarodějnice slet.

V každé zemi se svátek nazývá jinak a doprovází ho řada specifických zvyklostí. Někde se staví nám známé májky, jinde se jedná o větší festival, který připomíná náš studentský majáles, často bývají oslavy spojeny i s následujícím 1. květnem.

V Dánsku se tento večer jmenuje Valborgsaften. Lidé věřili, že pokud zůstanou přes noc na 1. května vzhůru, zlé podzemní síly si na ně nepřijdou. K tomu si večer na vyvýšených místech zapalovali ohně. V některých částech Dánska se v tento večer staví májka – sloup, který se nazdobí věnci, listím a barevnými stuhami. Májka má symbolizovat přicházející plodnost léta.

V Norsku se naše pálení čarodějnic nazývá Valborgsnatten nebo Valborgsmesseaften, ale není tak oblíbené jako např. v sousedním Švédsku. Oslavy se konají především v severonorském městě Tromsø. Svátek si užívají zejména maturanti.

Ve Švédsku se na konci dubna slaví velmi populární Valborgsmässoafton (také sista april nebo zkráceně valborg). Způsoby oslav se liší v různých částech země, všude ale většinou hoří veliká hranice, přes kterou odvážlivci přeskakují. Největší oslavy, které na sebe vážou i další kulturní akce, se konají v univerzitních městech Uppsala a Lund a jsou v režii studentů. Často se při nich zpívá a koncertuje – vystupují různé studentské pěvecké sbory, lidé piknikují v parcích, popíjejí a grilují. Oslavy často zakončuje ohňostroj.

V Dánsku, Norsku a Švédsku se traduje, že oheň by večer ze 30. dubna na 1. května neměl být zapálen běžným způsobem, ale postaru: měl by být rozdělán třením dvou dřívek o sebe, což se mnohde stále ještě dodržuje.

Ve Finsku je poslední dubnový večer nazýván vappuaatto (předvečer vappu) a spolu se silvestrem a letním slunovratem patří k největším svátkům. Stylem připomíná karneval a slaví se v ulicích. Oslavy často organizují studenti a konzumuje se při nich hodně alkoholu. Mezi velmi oblíbené nápoje tohoto dne patří medové kvašené víno sima. Někde oslavám 30. dubna předcházejí ještě jiné kulturní akce, a vše se tak spojuje do jednoho většího festivalu. Protože je vappuaatto také tradičním svátkem studentů, v mnoha městech probíhá tradiční rituál korunovace některé ze slavných soch bílou studentskou čepicí. V Helsinkách je to například víla Havis Amanda zdobící kašnu mezi třídou Esplanadi a tržištěm v přístavu. Každý rok má privilegium umístit Amandě čepičku na hlavu jiná vysoká škola či fakulta a obřad studentské korunovace je jednou z nejočekávanějších událostí prvomájových oslav. V jiných městech studentské čepici neuniknou sochy Panny Finska (Tampere), nahé ženy Lilji (Turku), voraře (Rovaniemi) ale i finských učenců a spisovatelů jako například Minny Canth (Jyväskylä), Eliase Lönnrota (Kajaani), Franze Mikaela Franzéna (Oulu) prezidenta Juhy K. Paasikiviho (Lahti), či dokonce finských zvířat – medvěda (Pori), losa (Lahti) nebo jeřába (Lappeenranta).

V Estonsku se svátek nazývá Volbriöö a slaví se při něm příchod jara. Pod vlivem germánské kultury je dnes také spojován s čarodějnicemi. Lidé se navečer za čarodějnice převlékají a vyrážejí do ulic. Poté se scházejí u ohňů, kde program většinou pokračuje, opéká se maso a popíjí. Silnou tradici má oslava Volbriöö v estonském univerzitním městě Tartu, kde ji organizují především studenti.

V Litvě se noc ze 30. dubna na 1. května jmenuje Valpurgijos naktis. Při ní se na hranicích spalují postavy vytvořené ze slámy, které představují čarodějnice.

V Lotyšsku se svátku říká Valpurģu nakts nebo též Valpurģi. Slaví se při něm příchod jara. Dělají se ohně, kolem nichž se zpívá a tančí, a na závěr se pálí postava čarodějnice. Na akademické půdě bývá připraven kulturní program. Většinou brzy po tomto svátku se začali vypouštět koně na noční pastvu a byl zahájen hlavní cyklus rolnických prací, především setba.

Autoři článku: Iva Doušová, Michal Švec, Skandinávský dům
Obrázek – zdroj: wikipedia.org