Předvečer svatojánský (dánsky Sankt Hans aften, finsky Juhannuspaivä, norsky Sankthansaften nebo Jonsokaften, švédsky Midsommarafton, lotyšsky Līgo diena) je oblíbený svátek v severní Evropě, součást (svato)jánských slavností a oslav letního slunovratu, který od 50. let 20. století ve Švédsku a ve Finsku připadá na pátek mezi 19. a 25. červnem. Také v ostatních severských a pobaltských zemích se předvečer svatojánský slaví, má však pevně stanovené datum, a to 23. června.
Většinou začínají svatojánské oslavy právě už v předvečer svatojánský. Nejtypičtější činností ve Finsku, Dánsku, Norsku a v Pobaltí je stavba hranic a zapalování ohňů na březích jezer nebo moře. Ve Švédsku se namísto zapalování ohňů vztyčuje květy bohatě ozdobená májka (majstång), kolem které se za zpěvu lidových písní a v lidových krojích tancuje. V Lotyšsku ženy den před Jánskými svátky sbírají (jánské) byliny, z nichž si pak pletou věnečky na hlavu, a dubové větvičky, ze kterých potom udělají věnce mužům. Zdobí se tam nejen lidé, ale i stavení a probíhá velký úklid.
Mnoho Seveřanů v předvečer svatojánský opouští města, aby mohli svátky trávit na venkově. Pro někoho je pátek předcházející slunovratu posledním dnem v práci před letními prázdninami. Někteří zaměstnavatelé zkracují v tento pátek pracovní dobu a pouštějí zaměstnance domů již v poledne. Také obchody mnohde zavírají už ve 12:00. K oslavám neodmyslitelně patří popíjení alkoholu, ve Finsku sauna a ve Švédsku celá řada tradičních pokrmů – naložený sleď, nové brambory se zakysanou smetanou a čerstvým koprem, losos, masové kuličky, červená syrová cibule a jako dezert první jahody se šlehačkou či jahodový dort. V Lotyšsku se zase připravuje speciální jánský sýr a jánské pivo.
Autorky článku: Iva Doušová a Jitka Jindřišková, Skandinávský dům
Obrázek – zdroj: iltalehti.fi
