Den vyhlášení estonské nezávislosti (estonsky taassünni päev) je státní svátek, který se slaví 16. listopadu a je vzpomínkou na událost z roku 1988. V tento den přijal Nejvyšší sovět Estonské sovětské socialistické republiky Deklaraci o zákonodárné suverenitě ESSR (estonsky Deklaratsioon Eesti NSV suveräänsusest), podle níž mohly na území ESSR platit sovětské zákony jen tehdy, pokud byly potvrzeny zákonodárným sborem ESSR. Úmluva dále stanovovala, že kontrolu nad nerostným bohatstvím a přírodními zdroji na území Estonska má jen Estonská republika.
Proces, který vyústil v přijetí Deklarace, začal na konci 80. let 20. století a hlavní slovo v něm mělo estonské občanského hnutí Lidová fronta (Rahvarinne), které se zasazovalo o obnovení plné samostatnosti Estonska na SSSR. Jeho zástupci kandidovali ve volbách do nejvyššího zákonodárného orgánu SSSR v roce 1988, v nichž se nově směli o hlasy voličů ucházet i poslanci z jiných kandidátek. Díky tomu získalo Rahvarinne 27 ze 36 mandátů připadajících na ESSR. Podobně zvítězila Lidová fronta i ve volbách do Nejvyššího sovětu ESSR v roce 1990. S vývojem situace nebyly pochopitelně spokojeny prosovětské síly v zemi, ale k násilnostem a krvavým srážkám jako v sousedním Lotyšsku a Litvě nedošlo.
Estonsko se vymanilo ze sovětské nadvlády po dlouhých 50 letech. K obnovení nezávislosti de facto ovšem došlo až o něco později – po skončení tzv. přechodného období ještě v rámci SSSR, 20. srpna 1991, kdy Nejvyšší sovět ESSR vyhlásil obnovení plné státní suverenity Estonska.
Autorka článku: Iva Doušová, Skandinávský dům
Obrázek – zdroj: nlib.ee
