Svátek Nanebevzetí Panny Marie (litevsky Žolinė, Švenčiausios Mergelės Marijos ėmimo į dangų diena), který se slaví 15. srpna, je nejdůležitějším mariánským svátkem v některých křesťanských církvích, Litvu nevyjímaje. Svátek 15. srpna je nejstarším a nejvýznamnějším ze dnů oslavujících Pannu Marii. V Litvě jeho tradice sahá až do 6.–7. století.
Litevcům svátek přináší nejen den volna, ale hlavně slavnosti především na místech spojených s mariánským kultem. K nim v první řadě patří vesnička v severovýchodním cípu Litvy Pivašiūnai, kde stojí kostel Nanebevzetí Panny Marie (Pivašiūnų Švč. Mergelės Marijos Ėmimo į dangų bažnyčia), a dále např. Kabeliai, Krekenava nebo Pažaislis. Oslavy v Pivašiūnai probíhají po osm dní a doprovázejí je modlitby a požehnání zemědělcům, aby se jim vydařily letní a nadcházející podzimní zemědělské práce.
Staří Baltové, předchůdci dnešních obyvatel Litvy, v tento den do příchodu křesťanství a zavedení oslav nanebevzetí Panny Marie uctívali pohanskou bohyni Ladu. S její oslavou byla spojena radost z úrody a sklizně (obilovin, ovoce, zeleniny, květin a bylinek), pečení chleba, výroba piva a rodinné slavnosti a hostiny.
Autorka článku: Iva Doušová, Skandinávský dům
Obrázek – zdroj: wikipedia.org
