Dne 15. ledna 2005 byla slavnostně otevřena dánská královská opera. Stavbu, která je dnes jednou z architektonických ikon Kodaně, navrhl architekt Henning Larsen. Prvotní podnět však pochází od operního zpěváka Stiga Fogha Andersena, který roku 1999 v deníku Politikem navrhl, aby v Kodani byla zřízena nová operní scéna. Této výzvy se o rok později chopil Fond A. P. Møllera a Chastine Mc-Kinney Møllerové (A. P. Møller je spoluzakladatelem známé firmy Mærsk, jedné z největších námořních zasílatelských společností na světě), který se rozhodl projekt sponzorovat a vzniklou budovu věnovat státu.
Tento postup vzbudil mezi dánskými politiky rozruch, neboť náklady na stavbu bylo možné odečíst z daní, a podle některých byl tak stát de facto donucen budovu koupit. Dánský parlament nicméně „dar“ nakonec přijal a projekt povolil. Sponzor projektu měl nemalý vliv i na konečnou podobu stavby, Mærsk Mc-Kinney Møller osobně procestoval mnohá místa ve světě, aby se nechal inspirovat tamějšími operními domy, a mohl pak přímo zasahovat do práce architekta Larsena. Jednalo se o spolupráci velmi blízkou, o nic méně problematickou a často kritizovanou.
Vnější povrch opery je tvořen vápencem, okolo budovy jsou vybudovány kanály tak, aby vše působilo dojmem, že stavba leží na ostrově jen o málo menším, než je její půdorys. Tyto kanály jsou přemostěny mosty z dubového dřeva, zasazeného na počátku 19. století s původním účelem znovuvybudování dánské flotily po jejím zničení roku 1807. Foyer s mramorovou podlahou zdobí mimo jiné tři pozoruhodné lampy významného islandsko-dánského umělce Ólafura Elíassona a čtyři bronzové reliéfy uznávaného sochaře a malíře Pera Kirkebyho. Velmi zajímavou a na fotografiích téměř nezachytitelnou oponu, která pomocí optických klamů vytváří podivuhodné trojrozměrné efekty, navrhl designér Per Arnoldi.
Opera v Kodani má 1492–1703 míst k sezení, v závislosti na velikosti orchestru, a kromě hlavní scény, kam je kromě samotných oper možné zajít i na balet či koncert, ještě scénu menší, zvanou Takkelloftet, zasvěcenou experimentálnímu divadlu.
Jedná se o jednu z nejlépe vybavených operních budov na světě a i přes mnohé kontroverze, které jsou s její stavbou spojeny, je na ni většina Dánů patřičně hrdá. Kodaňská opera a spolu s ní opera v norském Oslu (otevřena roku 2008) a koncertní dům Harpa v Reykjavíku na Islandu (otevřen v roce 2011) jsou třemi kulturními stánky na Severu, které v posledních letech dostaly zbrusu nové sídlo.
Pro Čechy není bez zajímavosti, že od sezóny 2013/14 se zde měl stát hudebním ředitelem český dirigent Jakub Hrůša, který ve výběrovém řízení porazil přibližně 150 uchazečů o tuto pozici. Hrůša však na post kvůli svému nesouhlasu s odchodem anglického operního režiséra a intendanta Keitha Wernera rezignoval.
Autorka článku: Jana Michalíková, Skandinávský dům
Obrázek – zdroj: operaplus.cz