Dne 12. května se ve Finsku každoročně slaví Den J. V. Snellmana, neboli tzv. Den finské národní hrdosti (finsky J.V. Snellmanin päivä, suomalaisuuden päivä) a při této příležitosti se vyvěšuje finská vlajka. V tento den se roku 1806 narodil Johan Vilhelm Snellman (1806–1881), ve Finsku známý jen jako J. V. Snellman. Narodil se sice ve Stockholmu, ale roku 1813 se s rodiči přestěhoval do Finska, které bylo v letech 1809–1917 jako poloautonomní Velkoknížectví finské součástí Ruska. Ve Finsku se stal velkým obhájcem finského jazyka, kultury a finských zájmů, tzv. fennomanem. Byl také předsedou Finské literární společnosti, vyučoval na Univerzitě v Helsinkách a stal se senátorem.
J. V. Snellman byl finský filozof, spisovatel novinář a politicky aktivní muž, který se v 19. století velmi významně podílel na rozvoji finského národního sebevědomí a na uznání finštiny jako úředního jazyka na finském území (jazykový dekret vydal císař roku 1863). Ústředními pojmy Snellmanovy filozofie jsou „národ“ a „národní povědomí“, klíčem k němu je podle něj národní jazyk.
Snellman nezanedbatelně přispěl nejen k jazykové, ale i k měnové autonomii Finska. Díky němu byla v roce 1865 na území Finska zavedena markka (v oběhu byla již od roku 1860 – navázána na ruský rubl).
Mezi nejvýznamnější Snellmanova díla patří:
– Dissertatio academica absolutismum systematis Hegeliani defensura (Helsinky, 1835)
– Försök till framställning af logiken (Helsinky, 1837)
– Philosophisk elementarkurs (Stockholm, 1837–1840)
– Om det akademiska studium (1840)
– Det går an. En tafla ur lifvet, fortsättning (1840)
– Versuch einer speculativen Entwicklung der Idee der Persönlichkeit (Tübingen, 1841)
– Läran om staten (Stockholm, 1842)
– Tyskland. Skildringar och omdömen från en resa 1840–1841 (Stockholm, 1842)
– De spiritus ad materiam relatione (Helsinky, 1848)
Autorka článku: Iva Doušová, Skandinávský dům
Obrázek – zdroj: wikipedia.org