12. 5. – Den J. V. Snellmana, Den finské národní hrdosti

Dne 12. května se ve Finsku každoročně slaví Den J. V. Snellmana, neboli tzv. Den finské národní hrdosti (finsky J.V. Snellmanin päivä, suomalaisuuden päivä) a při této příležitosti se vyvěšuje finská vlajka. V tento den se roku 1806 narodil Johan Vilhelm Snellman (1806–1881), ve Finsku známý jen jako J. V. Snellman. Narodil se sice ve Stockholmu, ale roku 1813 se s rodiči přestěhoval do Finska, které bylo v letech 1809–1917 jako poloautonomní Velkoknížectví finské součástí Ruska. Ve Finsku se stal velkým obhájcem finského jazyka, kultury a finských zájmů, tzv. fennomanem. Byl také předsedou Finské literární společnosti, vyučoval na Univerzitě v Helsinkách a stal se senátorem.

J. V. Snellman byl finský filozof, spisovatel novinář a politicky aktivní muž, který se v 19. století velmi významně podílel na rozvoji finského národního sebevědomí a na uznání finštiny jako úředního jazyka na finském území (jazykový dekret vydal císař roku 1863). Ústředními pojmy Snellmanovy filozofie jsou „národ“ a „národní povědomí“, klíčem k němu je podle něj národní jazyk.
Snellman nezanedbatelně přispěl nejen k jazykové, ale i k měnové autonomii Finska. Díky němu byla v roce 1865 na území Finska zavedena markka (v oběhu byla již od roku 1860 – navázána na ruský rubl).

Mezi nejvýznamnější Snellmanova díla patří:

Dissertatio academica absolutismum systematis Hegeliani defensura (Helsinky, 1835)
Försök till framställning af logiken (Helsinky, 1837)
Philosophisk elementarkurs (Stockholm, 1837–1840)
Om det akademiska studium (1840)
Det går an. En tafla ur lifvet, fortsättning (1840)
Versuch einer speculativen Entwicklung der Idee der Persönlichkeit (Tübingen, 1841)
Läran om staten (Stockholm, 1842)
Tyskland. Skildringar och omdömen från en resa 1840–1841 (Stockholm, 1842)
De spiritus ad materiam relatione (Helsinky, 1848)

 

Autorka článku: Iva Doušová, Skandinávský dům
Obrázek – zdroj: wikipedia.org