10. 12. – Udílení Nobelových cen

Každoročně již od roku 1901 se 10. prosince slavnostně udílejí Nobelovy ceny v pěti oblastech lidské činnosti. Ve švédském Stockholmu se oceňují významné počiny v chemii, fyzice, lékařství a v literatuře, zatímco v norském Oslu se předává Nobelova cena za mír.

O vznik Nobelových cen se zasloužil Švéd Alfred Nobel, který se proslavil vynálezem dynamitu. V roce 1895 ve své závěti určil celé své rozsáhlé jmění na vytvoření komitétu, jemuž přiřknul úkol udělovat pět cen. Zároveň byla vytvořena Nobelova nadace (Nobelstiftelsen), která s odkázanými penězi hospodaří. Slavnostní ceremoniál udílení Nobelových cen se koná ve stejný den ve Švédsku i v Norsku, a to 10. prosince, kdy Alfred Nobel v roce 1896 zemřel. Ve Švédsku se Nobelovy ceny udílí ve stockholmské koncertní síni. Po udílení se koná rozsáhlý banket v prostorách stockholmské radnice, a to za účasti švédské královské rodiny a kolem 1 300 hostů. V Norsku je historie udílení cen o něco barvitější – nejprve byla Nobelova cena míru předávána v Nobelově institutu, později na půdě Univerzity v Oslo a v současné době od 1990 je místem konání osloská radnice. Banket se koná v osloském Grandhotelu, opět za účasti norské královské rodiny a 250 hostů.

V roce 1922 byla Nobelova cena míru udělelena norskému polárníkovi a diplomatovi Fridtjofu Nansenovi (1861–1930). Nansen cenu obdržel za svou humanitární činnost. Po první světové válce se zasazoval o repatriaci válečných zajatců a pomoc pro uprchlíky. Prostřednictvím Společnosti národů a Červeného kříže se zasloužil o výměnu stovek tisíc zajatců. Během blokády revolučního a porevolučního Ruska a později Sovětského svazu ze strany západních velmocí se Nansen snažil zajistit ruským obyvatelům, vyhladovělým občanskou válkou, alespoň nejnutnější zásoby. V roce 1921 se stal tzv. vysokým komisařem OSN pro uprchlíky, což mu umožnilo zavést do praxe tzv. Nansenův pas, určený uprchlíkům bez státní příslušnosti. Zúčastnil se také vyjednávání mezi Řeckem a Tureckem, které vyústilo v mírovou Lausannskou smlouvu, a dlouhodobě se angažoval v otázce arménské menšiny žijící na území Turecka.

 

Autorka článku: Jitka Jindřišková, Skandinávský dům
Obrázek – zdroj: medalj.nu