1. července 1933 byla založena norská státní rozhlasová a televizní společnost NRK (nezkráceně Norsk rikskringkasting). Společnost je zodpovědná za veřejnoprávní vysílání v Norsku. V roce 2011 zaměstnávala kolem 3 500 zaměstnanců. Vedení NRK sídlí v Oslu, ale po celé zemi jsou rozmístěny regionální redakce (je jich celkem dvanáct).
Předchůdce NRK, soukromá společnost Kringkastningselskapet A/S, byla založena v roce 1924. NRK se ve svých začátcích inspirovalo vysíláním britské společnosti BBC (vznikla roku 1922). NRK vysílá celostátně, a až do roku 1982 měla monopol na veškeré vysílání v Norsku.
Hned v roce 1934 zazněl z éteru pořad Dagsnytt („Novinky dne“), který se vysílá dodnes a je to nejstarší a nejznámější rozhlasový pořad v Norsku. V roce 1954 začala NRK pouštět první zkušební televizní pořady, pravidelné TV vysílání pak bylo zahájeno o šest let později. Roku 1946 začala vysílat v norštině a sámštině rádiová stanice NRK Sápmi. V roce 1968 mohli diváci naladit první barevné pořady. V roce 1996 se v nabídce TV programů objevil druhý kanál pod názvem NRK2, ve stejné době se zvyšoval i počet rozhlasových stanic NRK. V současné době společnost provozuje čtyři celoplošné televizní a čtrnáct rozhlasových kanálů (z nich jsou tři celoplošné).
Všechny rozhlasové stanice a některé televizní kanály NRK se dají poslouchat či sledovat přes internet. Pořady NRK mají tradičně nejvyšší sledovanost, ale dotahuje se na ni oblíbenost soukromé televize TV 2. NRK provozuje internetové stránky nrk.no s online zpravodajstvím a informacemi o vysílání. Stránky jsou druhým nejnavštěvovanějším norských webem – hned po stránkách nejčtěnějších bulvárních novin Verdens Gang.
Během německé okupace Norska byla rozhlasová stanice NRK zneužita k nacistické propagandě. Část NRK ale zároveň v téže době utekla do Velké Británie, odkud se ozývala jako „hlas z Londýna“, jehož prostřednictvím se mj. norskému odboji předávaly zašifrované zprávy. Další část redakce se usadila v USA, odkud vysílal „hlas z Bostonu“.
Autorka článku: Iva Doušová, Skandinávský dům
Obrázek – zdroj: nrk.no