Estonsko

Letní slunovrat neboli (Svato)jánské svátky (dánsky Sankt Hans, finsky Juhannus, islandsky Jónsmessa, norsky Midtsommer nebo Sankthans, švédsky Midsommar, estonsky jaanipäev, litevsky Joninės nebo Rasos a lotyšsky Jāņu diena) patří v mnohých severských zemích k nejvýznamnějším svátkům v roce hned po Vánocích.

Původně se v celé Skandinávii slavilo 24. června u příležitosti narozenin sv. Jana Křtitele, podle něhož oslavy dostaly také své jméno. V 50. letech 20. století ale byly oslavy z praktických důvodů ve Švédsku a ve Finsku přesunuty na sobotu v rozmezí 20. až 26. června. Zatímco v Norsku, Dánsku a pobaltských zemích se letní slunovrat stále slaví 24. června, ve Finsku a ve Švédsku se jedná o svátek pohyblivý, který letos připadl na 23. června. V Grónsku se letní slunovrat slaví již 21. června, společně s Grónským národním dnem. Také Sámové oslavují příchod letního slunovratu.
Oslavy na mnoha místech začínají už v předvečer svatojánský.

Čtěte dále.

Den vítězství (estonsky võidupüha) se slaví v Estonsku 23. června každým rokem již od roku 1934. Je to na počest rozhodující vítězné bitvy 23. června 1919, kterou svedla estonská a lotyšská vojska v tzv. válce o nezávislost proti proněmecké armádě generála von der Goltze. 
Střetnutí je známo pod názvem bitva u Cēsis, německy u Wendenu. Lotyšský název zní Cēsu kaujas, estonský Võnnu lahing. V Estonsku se tento den slaví jako státní svátek s názvem Den vítězství a oslavy jsou spojeny se slavnostmi letního slunovratu. V Lotyšsku to státní svátek není, ale již o den dříve, 22. června, si tam připomínají vzpomínkový den s názvem Den hrdinů – Památeční den bitvy u Cēsis (lotyšsky Varoņu piemiņas diena – Cēsu kauju atceres diena). 

Čtěte dále.

První estonské svátky písní (estonsky Laulupidu) se konaly před 143 lety, dne 18. června 1869, v estonském městě Tartu. V té době bylo dnešní estonské území ještě součástí carského Ruska. Město Tartu se v 19. století stalo centrem estonského národního obrození a uspořádání svátků písní bylo významným krokem k povznesení estonského národního sebevědomí. V roce 1896 se festival přesunul do dnešního hlavního města Tallinnu, kde se koná dodnes.

Čtěte dále.

Estonský Den státního smutku (leinapäev), litevský Den smutku a naděje (Gedulo ir vilties diena) a lotyšský Vzpomínkový den obětem komunistického teroru (Komunistiskā genocīda upuru piemiņas diena) jsou tři názvy jednoho tragického výročí, které se každým rokem připomíná ve všech třech pobaltských zemích 14. června. Letos uplyne již 71 let od události, na kterou vzpomínkové dny v Pobaltí odkazují.

14. června 1941 byly zahájeny obrovské deportace obyvatel z Pobaltí na Sibiř, které měly v Estonsku, Litvě i Lotyšsku podobný průběh a motiv. Tento den je zasvěcen vzpomínce na oběti hned dvou vln stalinských deportací na Sibiř. Bestiální záměr vedení Sovětského svazu zadusit jednou provždy národní hrdost pobaltských republik, které byly k SSSR násilně připojeny roku 1940, přivodil sice občanům Estonska, Lotyšska a Litvy bolestivé trauma, ale úplně zlomit se je nepodařilo ani během padesáti let sovětské nadvlády.

Čtěte dále.

6. 6. 2012 | poslední aktualizace: 6. 6. 2012 18:52; Šéfka MMF Christine Lagardeová je na návštěvě pobaltských zemí, které patří mezi nejvíce zasažené finanční krizí. Estonsko doplatilo na příliš mnoho zahraničního kapitálu a zvolilo cestu nezadlužování se. Podívejte se, jak je na tom nyní. ...

MFF Karlovy Vary je nejvýznamnější mezinárodní filmový festival kategorie A ve střední a východní Evropě a jediný festival kategorie A v České republice. Každý rok uvádí více než 220 celovečerních filmů z celého světa. S výjimkou několika starších snímků uváděných v retrospektivách jsou všechny tyto filmy uváděny v České republice vůbec poprvé.

Na letošním 47. ročníku MFF Karlovy Vary se již tradičně představí i velké množství severských a pobaltských filmů.:

Letní open air festival United Islands České spořitelny 2012 má nabitý program hudebními lahůdkami. Pořadatelé opět zvedají laťku a třetí červnový víkend znovu promění pražské centrum v největší přehlídku neokoukaných kapel. Ve dnech 21.–23. června budou v Praze koncertovat i tyto čtyři kapely ze Severu:

RÖÖVEL ÖÖBIK (EE): Vystoupí 23. 6., ČESKÁ SPOŘITELNA EXIT STAGE
JAAK LUTSOJA TRIO (EE): Vystoupí 23. 6., EURO JAZZ STAGE
SUN TRIO (FI): Vystoupí 23. 6., EURO JAZZ STAGE
BARON BANE (SE): Vystoupí 23. 6., ČESKÁ SPOŘITELNA EXIT STAGE

Přesné časy a místa vystoupení viz ZDE.

Vstup zdarma.

Estonci si každoročně připomínají celou řadu významných dnů, na jejichž počest vyvěšují vlajku; namátkou Den národního jazyka (14. března) anebo Den odboje (22. září). Čtvrtého června každého roku má ovšem vlajka poměrně kuriózní úkol: uctít sama sebe.

Den vlajky (estonsky Eesti lipu päev) se slaví 4. června, protože právě onoho dne roku 1886 estonská vlajka oficiálně doznala své dnešní podoby – to když ji obyvatelům městečka Otepää představila Estonská studentská společnost Univerzity v Tartu, která její vzhled vytvořila.

Estonci svou vlajku podle barev tří horizontálních pruhů lidově nazývají sinimustvalge (modro-černo-bílá). Národní vlajkou byla od samotného počátku existence Estonské republiky, tzn. od roku 1918, s vynucenými přestávkami v letech 1940–1941 a 1944–1989, kdy byla země nucena přijmout rudou vlajku Sovětského svazu. Sinimustvalge se na estonské radnice vrátila 22. února 1989 a oficiální vlajkou se definitivně stala 7. srpna 1990, rok předtím, než se Estonsko po rozpadu SSSR opět stalo svobodnou evropskou zemí.

27. května - 3. června 2010, Zlín  

Letos se bude ve Zlíně konat již 52. ročník mezinárodního festivalu filmů pro děti a mládež. Zlín je téměř půl století považován za hlavní město dětského filmu a zlínská filmová přehlídka každoročně přitahuje desetitisíce diváků, filmových nadšenců i profesionálů z celého světa.  

Uvidíte i několik severských a pobaltských filmů: ...

Svatodušní pondělí je druhým dnem křesťanského svátku Letnic (též Seslání Ducha Svatého či Svatodušní svátky) a připadá na pondělí následující hned po Svatodušní neděli. Je to pohyblivý svátek, který vychází na pondělí 50 dní po Velikonocích. 

V několika evropských zemích, včetně Dánska, Islandu a Norska, je dnem pracovního klidu.
V Norsku v roce 1993 sice sociálně demokratická vláda Gro Harlem Brundtlandové navrhla z letnicového pondělku učinit běžný pracovní den, návrh však v parlamentu neprošel. Kromě návštěvy kostela je v Norsku tradic spojených s Letnicemi jen málo a většina Norů je bere jen jako prodloužený víkend. Řada z nich vyráží do přírody na výlet či na chatu.

Ve Švédsku bylo Svatodušní pondělí volným dnem až do roku 2004 včetně. V prosinci 2004 totiž vláda rozhodla, že se z něj stane běžný pracovní den s platností od následujícího roku. Volno bylo místo toho přesunuto na pevné datum 6. června, kdy se slaví Státní svátek Švédského království. Ve Finsku bylo Svatodušní pondělí dnem volna až do roku 1972.