Estonsko

22. srpna 2012 12:21; Do litevského Šiauliai se přesunula první část české jednotky, která bude od září s letouny Jas-39 Gripen zajišťovat ochranu vzdušného prostoru Pobaltí. V rámci mise NATO budou čeští stíhači chránit Litvu, Lotyšsko a Estonsko do konce roku. ...

Den nezávislosti (estonsky Taasiseseisvumispäev) slaví v Estonsku hned dvakrát: 24. února jako připomínku dne, kdy se Estonci roku 1918 osamostatnili od carského Ruska, a pak také 20. srpna, který je spojen s druhým osvobozením od ruské, potažmo sovětské nadvlády v roce 1991, a nazývá se též Den obnovy samostatného estonského státu.

Zisku estonské nezávislosti předcházelo přijetí Deklarace o zákonodárné suverenitě ESSR 16. listopadu 1988 a poté svobodné parlamentní volby, první po padesáti letech – od obsazení Estonska Sovětským svazem v roce 1940. Konaly se 18. března 1990 a vítězně z nich vyšla demokratická Lidová fronta (estonsky Rahvarinne), čímž v estonském parlamentním systému došlo k vytoužené změně z totality v pluralitu. Už za dvanáct dní od ustavení, 30. března 1990, vyhlásil estonský parlament zahájení procesu osamostatňování od Sovětského svazu a označil připojení Estonska k SSSR v roce 1940 za protiprávní. 8. května 1990 pak parlament odsouhlasil změnu jména státu z někdejší Estonské sovětské socialistické republiky na Estonskou republiku. Směřování k demokracii a nezávislosti potvrdily i výsledky estonského referenda z jara 1991: 78 % hlasujících bylo pro samostatnost republiky. 20. srpna 1991 se estonský sen o nezávislosti konečně splnil, podruhé a snad již definitivně.

9. ročník Mezinárodního filmového festivalu Fresh Film Fest proběhne od 29. srpna do 2. září 2012 v Praze. Fresh Film Fest je mezinárodní soutěžní filmový festival, zaměřující se především na debutovou a studentskou tvorbu. V pěti dnech představuje festival každoročně širokou přehlídku současné debutové a školní filmové produkce a hostí řadu profesionálních produktů a vzdělávacích programů. V průběhu festivalu se představí na 150 filmů z celého světa, na 50 z nich v oficiálních soutěžních festivalových sekcích. Soutěže celovečerních debutů a studentských filmů doplňují zvláštní uvedení, pocty a retrospektivy a řada distribučních premiér a jedinečných uvedení snímků renomovaných autorů.

Navzdory své krátké samostatné existenci je festival přímým pokračovatelem ve více než třicetileté tradici karlovarského Mezinárodního festivalu studentských filmů CILECT RIFE. Udržuje tak úzké kontakty s čelními světovými filmovými školami (FAMU, FEMIS, NFTS, Columbia, NYU), zároveň však usiluje o co největší podporu filmů ze zemí s nízkou audiovizuální kapacitou (Afrika, Latinská Amerika, region střední a východní Evropy). Letos se můžete těšit i na řadu severských a jeden estonský film (viz pokračování článku).

Na začátku 70. let 20. století se po dlouholetém mezinárodním snažení přistoupilo k přípravě konference, která vstoupila do dějin jako konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě (KBSE). Hlavními tématy konference měly být otázky evropské bezpečnosti, spolupráce v oblasti ekonomiky, vědy a životního prostředí a spolupráce v oblasti humanitární a kulturní. Od září 1973 se pak jednalo o textu závěrečného dokumentu, který měla konference přijmout. Východní blok kladl důraz na záruky nenarušitelnosti evropských hranic, země Západu naopak prosazovaly problematiku dodržování lidských práv. Výslednou podobu Závěrečného aktu konference podepsalo 1. srpna 1975 v Helsinkách 33 evropských států, USA a Kanada.

Čtěte dále.

25.7. 13:25 Praha - O zapojení českých stíhaček do ochrany vzdušného prostoru tří pobaltských zemí jednali ve středu v Praze premiér Petr Nečas a jeho lotyšský protějšek Valdis Dombrovskis. Nečas před novináři zopakoval, že čeští piloti se s gripeny do Pobaltí vrátí letos v září. ...

Pokud už teď přemýšlíte, co budete dělat v létě, a říkáte si, že by to chtělo něco severského, zbystřete! Do ČR totiž zavítají hudební hvězdy ze Severu. Festival Colours of Ostrava svou přítomností poctí estonští Ewert and The Two Dragons, snová formace z Islandu Hjaltalín a melodičtí Árstíðir. Z dánské Kodaně dorazí kapela Euzen hrající elektronicko-experimentální rock, z Finska pak úspěšná finská indierocková kapela Rubik a multimediální projekt Uniko. Norsko bude reprezentovat dívčí úderka Katzenjammer, Faerské ostrovy kapela Dánjal s delirickým kabaretem ve stylu Toma Waitse.

Švédského krále Gustava II. Adolfa známe jako jednu z historických postav třicetileté války. Do dějin se však nezapsal jen jako zarputilý vojevůdce: v roce 1632, 30. června, například založil Univerzitu v Tartu (estonsky Tartu Ülikool; původní název: Academia Gustaviana), která v současné době platí za nejprestižnější estonskou vysokou školu. V letošním roce slaví tento vzdělávací ústav 380. výročí založení.

Když Univerzita v Tartu vznikla, představovala první vysokou školu v provincii Livonsko, tvořenou územím dnešního Estonska a Lotyšska, a zároveň se stala druhou nejstarší univerzitou severského regionu. Osud univerzity se odvíjel paralelně s nelehkou historií země, škola se pro vleklé války mezi Švédy, Rusy a Poláky několikrát stěhovala, byla rušena a znovu otvírána, měnila názvy i jazyk výuky.

Čtěte dále.

Letní slunovrat neboli (Svato)jánské svátky (dánsky Sankt Hans, finsky Juhannus, islandsky Jónsmessa, norsky Midtsommer nebo Sankthans, švédsky Midsommar, estonsky jaanipäev, litevsky Joninės nebo Rasos a lotyšsky Jāņu diena) patří v mnohých severských zemích k nejvýznamnějším svátkům v roce hned po Vánocích.

Původně se v celé Skandinávii slavilo 24. června u příležitosti narozenin sv. Jana Křtitele, podle něhož oslavy dostaly také své jméno. V 50. letech 20. století ale byly oslavy z praktických důvodů ve Švédsku a ve Finsku přesunuty na sobotu v rozmezí 20. až 26. června. Zatímco v Norsku, Dánsku a pobaltských zemích se letní slunovrat stále slaví 24. června, ve Finsku a ve Švédsku se jedná o svátek pohyblivý, který letos připadl na 23. června. V Grónsku se letní slunovrat slaví již 21. června, společně s Grónským národním dnem. Také Sámové oslavují příchod letního slunovratu.
Oslavy na mnoha místech začínají už v předvečer svatojánský.

Čtěte dále.

Den vítězství (estonsky võidupüha) se slaví v Estonsku 23. června každým rokem již od roku 1934. Je to na počest rozhodující vítězné bitvy 23. června 1919, kterou svedla estonská a lotyšská vojska v tzv. válce o nezávislost proti proněmecké armádě generála von der Goltze. 
Střetnutí je známo pod názvem bitva u Cēsis, německy u Wendenu. Lotyšský název zní Cēsu kaujas, estonský Võnnu lahing. V Estonsku se tento den slaví jako státní svátek s názvem Den vítězství a oslavy jsou spojeny se slavnostmi letního slunovratu. V Lotyšsku to státní svátek není, ale již o den dříve, 22. června, si tam připomínají vzpomínkový den s názvem Den hrdinů – Památeční den bitvy u Cēsis (lotyšsky Varoņu piemiņas diena – Cēsu kauju atceres diena). 

Čtěte dále.