Švédština

Dědečku, mají ovce ovce? / Farfar, får får får?

Zajímavosti o švédštině

Švédština patří společně s dánštinou, norštinou, islandštinou a faerštinou k severogermánským jazykům. V současnosti jí mluví přibližně 10 milionů lidí ve Švédsku a v pobřežních oblastech Finska. Švédi, Norové a Dáni si obvykle vzájemně rozumějí. Islandština a faerština jsou, vzhledem k odlišnému jazykovému vývoji, rodilým mluvčím jen málo srozumitelné.

Švédština má dva rody, tzv. společný a střední rod, které se pojí se specifickými neurčitými členy: en pro společný a ett pro střední rod. Určitý tvar podstatného jména se tvoří pomocí přípony -en nebo -et přidáné za základní tvar podstatného jména. Výhodou při studiu švédštiny je fakt, že švédská substantiva se prakticky neskloňují a u sloves si zase nemusíme lámat hlavu s časováním v závislosti na osobě (tzn. slovesa mají stejnou formu ve všech osobách jednotného i množného čísla). Slovosled má ve většině případů podobu podmět-přísudek-předmět, i když v určitých případech (otázka, vedlejší věta) je nutné ho obměnit. Švédština rozlišuje druhou osobu jednotného a množného čísla (du a ni), ale vykání tak, jak ho známe my Češi, se od 70. let 20. století prakticky nepoužívá. Je tedy běžnou praxí „tykat“ politikům, šéfům i starším lidem a říká se, že ani oslovení krále pomocí „du“ by teoreticky nemělo být společenským faux pas.
Švédská intonace připadá našinci hodně melodická. Ve výslovnosti se rozlišují dva akcenty, tzv. akut a grav. Výslovnost i intonace však často variují na základě toho, odkud mluvčí pochází. Švédština má několik specifických hlásek: å, ä, ö, které někdy spolu s dalšími vokály způsobují Středoevropanovi při učení problémy, protože jejich výslovnost se od té naší podstatně liší.

Zkuste si teď rychle a nahlas přečíst následující jazykolamy:

Knut satt vid en knut och knöt en knut. När Knut knutit knuten var knuten knuten.
(Knut seděl v koutě a vázal uzel. Když Knut uzel uvázal, byl uzel uvázaný.)

Farfar, får får får? Nej, får får inte får, får får lamm.
(Dědečku, mají ovce ovce? Ne, ovce nemají ovce, ovce mají jehňata.)

I åa ä e ö å i öa ä e å.
(Na řece je ostrov a na ostrově je řeka.)

Jag såg en såg och vart jag såg så såg jag bara såg vid såg.
(Viděl jsem pilu a kam jsem se jen podíval, viděl jsem jenom pilu na pile.)

Slovní zásoba švédštiny má z velké části germánský základ, ale kromě slov přejatých z němčiny a angličtiny se zde vyskytuje i hodně slov přejatých z francouzštiny, latiny nebo řečtiny. Existují však i slova a výrazy, které jsou typicky švédské. Je všeobecně známo, že ve Skandinávii se vypije nejvíce kávy na hlavu. Není proto překvapující, že Švédi na pití kávy mají specifické sloveso a podstatné jméno. Pod slůvkem fika si většina Švédů představí posezení u šálku kávy (v současnosti se ovšem může jednat i o čaj), většinou v kombinaci s malým občerstvením. Z fika se stala instituce, která je ve Švédsku nejběžnější formou společenského kontaktu. Praktikovat se může buď v nesčetných kavárnách (fik), doma anebo i v přírodě.

Jag ska inte ta med mig någon fika eftersom jag och Björn ska fika på ett fik i stan.
(Neberu si se sebou žádnou svačinu, protože si s Björnem dáme kávu v kavárně ve městě.)

Dalším typicky švédským slovem je příslovce lagom, které odpovídá přibližně českému přiměřeně, tedy ani moc, ani málo.

– Hur mycket sås vill du ha på köttbullarna? – Lagom.
(–Kolik omáčky chceš na masové kuličky? – Tak akorát.)

Často používaným slovem, občas v nečekaných spojeních, je přídavné jméno mysig, které v překladu znamená útulný, pohodlný. Pro Švéda může být útulné posezení před hořícím krbem, pečení vánočného cukroví nebo opékání párků v 15 stupňovém mrazu. Slovem fredagsmys se označuje příjemný páteční večer s rodinou nebo přáteli, často doprovázena sledováním televize a pojídaním různých dobrot.

– Ska ni gå ut ikväll? – Nej, vi tänker vara hemma och ha fredagsmys.
(– Půjdete dnes večer ven? – Ne, večer si chceme udělat domácí pohodu.)

Jestli patříte k těm, které láká představa mluvit tímto nevšedním jazykem, staňte se studentem Univerzity Karlovy v Praze, nebo Masarykovy univerzity v Brně, které nabízejí bakalářské a magisterské programy studia téměř všech severských jazyků, nebo se přihlašte do Skandinávské jazykové školy, která se jako jediná v České republice specializuje na výuku skandinávských jazyků pro širokou veřejnost.

Autorka textu: Dominika Gašparová, Skandinávský dům

 

Švédština – užitečné odkazy

Lexin – švédsko-anglický slovník
Svenska akademiens ordbok – švédský akademický slovník
Ordbok öfver Svenska Medeltids-språket – slovník středověké švédštiny
Svensk ordbok – odkazy na švédsko-norsko-švédské, švédsko-anglické a švédské výkladové slovníky
Svenska datatermgruppen – švédsko-anglicko-švédský slovník termínů z výpočetní techniky
Liten ordbok i matematik – švédský výkladový slovník pojmů z matematiky
The Bank of Swedish – Språkbanken – jazykové databáze
Introduction to Swedish – úvod do švédštiny
Tungvrickare – jazykolamy s překlady do AJ
Švédsko-český česko-švédský šikovný slovník (nakl. Lingea)
Gramatika současné švédštiny (nakl. Lingea)
Česko-švédská konverzace (nakl. Lingea)
Česko-švédský mluvník (nakl. Lingea)
On-line slovník (Lingea)


Obrázek – zdroj: norden.org
.