Přednášky, semináře, akce

Chtěli byste svým návštěvníkům, studentům, klientům či zaměstnancům přiblížit evropský Sever? Skandinávský dům nabízí na objednávku celou řadu přednášek, seminářů, workshopů a kulturních pořadů, které připravili naši pracovníci, odborníci na severské země a jejich kulturu. Vybírat můžete z níže uvedené nabídky již připravených akcí – přednášek a seminářů o kultuře a tradicích severských zemí, cestovatelských přednášek či literárních pořadů.

Máte-li zájem o specifické téma, které v naší základní nabídce nenajdete, neváhejte nás kontaktovat, rádi pro vás připravíme i pořad na míru.

Akce lze uspořádat také online prostřednictvím platformy Zoom.

Pro vzdělávací instituce (knihovny, školy) a neziskové organizace nabízíme akce za zvýhodněnou cenu 1500–5000 Kč (v závislosti na délce pořadu a počtu přednášejících/lektorů) a cestovní náklady.

Kontakt:
Michal Švec
michal@skandinavskydum.cz
tel. 777 926 331

KULTURA A TRADICE SEVERSKÝCH ZEMÍ

Severské země – základní přehled

Devadesátiminutový úvod do kultury, historie, geografie, jazyka a nejzajímavějších tradic vybrané severské země či celého evropského Severu. Konkrétní zaměření rádi upravíme podle vašich požadavků. Lze uspořádat také jako interaktivní workshop pro žáky či studenty libovolného ročníku ZŠ či SŠ, případně jako kombinaci přednášky a workshopu.

Severské Vánoce

Zajímá vás jaké se na Severu peče cukroví? Zda Seveřané zdobí vánoční stromeček? Kdo a kdy jim nosí dárky? Jaké tradiční pokrmy se objevují u štědrovečerní večeře? Co jsou tzv. vánoční komiksy? Jaké tradice, zvyky a pověry jsou spojené s obdobím konce roku? Na přednášce se dozvíte mnoho zajímavostí o tradiční i moderní podobě severských Vánoc. Povídání doprovodí promítání tematických obrázků a poslech severských vánočních písní. Lze zaměřit i na oslavu Vánoc v konkrétní vybrané severské zemí.

Současná severská literatura pro knihovníky

Seminář představuje knihovníkům významné české překlady severské literatury. Zaměřuje se na čtenářsky oblíbené tituly literárního kánonu i nejsoučasnější literaturu a radí, jak se zorientovat ve hlavních soudobých trendech a žánrech ze Severu, jakými jsou krimi, „severské podivno“, humoristická literatura nebo historický román. Součástí je i prezentace zajímavostí z knižní politiky a působení knihoven v severských zemích a situace na českém knižním trhu ve vztahu k severským literaturám.

Ideální časový rozsah semináře je 180 minut. Lze jej zaměřit také na přehled severských titulů, které v posledních 2–3 letech vyšly v českém překladu. Seminář o současné severské literatuře pro knihovníky jsme dosud s úspěchem opakovaně pořádali v knihovnách v Praze, Brně, Benešově, Mladé Boleslavi či Hodoníně.

Bohové a hrdinové Kalevaly

Barvitý svět mýtů finského národního eposu Kalevala se vedle toho staroseverského u nás vždy těšil velké popularitě. Přednáška se zaměřuje na vznik a význam Kalevaly pro finskou i světovou kulturu, a zejména pak představuje hlavní postavy eposu, dávné finské bohy i hrdiny (Väinämöinena, Ilmarinena, Lemminkäinena, Joukahainena, Kullerva, Louhi, Aino a další), a to na základě jejich zobrazení ve finské lidové slovesnosti, Lönnrotově eposu i pozdějších interpretací.

Bláznivé finské sporty

V provozování bláznivých sportů nemají Finové na světě obdoby. Plavání v díře v ledu a mistrovství v saunování jsou ještě disciplíny poměrně známé. U fotbalu v bahně či na tajícím sněhu už se ale jeden podivuje, a to ještě zdaleka není všechno. Finové jsou především světoví přeborníci v hodu do dálky a teď nemáme na mysli oštěp. Soutěží se v hodu čímkoli, co je zrovna po ruce – holinkou, mobilním telefonem i stoličkou na dojení. Úspěšní soutěžící v poslední disciplíně jistě nepohoří ani při zápolení ve volání dobytka. A pokud vám už jsou vám jednou blízké jazyky, můžete navštívit třeba mistrovství v mluvení finskými dialekty. Dáváte-li přednost blízkosti zvířat, nenechte si ujít soutěže v plácání komárů nebo sedání do mraveniště. Pokud jste spíše na kulturu, určitě se přihlaste do mistrovství světa ve hře na pomyslnou kytaru. A rozhodně nezapomeňte vzít svou drahou polovičku na světový šampionát v nošení manželek, tam teprve zjistíte, jak moc si svého partnera vážíte.

Milníky finského filmu

Přehledová přednáška o klíčových okamžicích a milnících ve vývoji finské kinematografie od počátků za němé éry až do současnosti. Ač Finsko nikdy nepatřilo mezi světovou filmařskou velmoc a finských režisérů se do mezinárodního povědomí dostalo jen pár (Erik Blomberg, Mikko Niskanen, Rauni Mollberg, Aki a Mika Kaurismäkiovi), dějiny finského filmu jsou protakané mnoha momenty a obdobími pozoruhodně reagujícími na evropský vývoj kinematografie i domácí kulturní tradici.

Z přednášky obohacené krátkými videoukázkami si návštěvníci odnesou mimo jiné řadu tipů na málo známé snímky, které by měl vidět každý filmový nadšenec.

CESTOVATELSKÉ PŘEDNÁŠKY

Hlavní města Severu

Cestovatelská přednáška s promítáním fotografií vezme diváky na putování po Kodani, Stockholmu, Oslu, Helsinkách a Reykjavíku. Prohlédneme si nejkrásnější místa všech severských metropolí, skvosty moderní i staré architektury, nejzajímavější muzea i přírodní zákoutí skýtající oddech od městského ruchu.

Severské památky Unesco

Pestrá mozaika severských kulturních i přírodním památek zapsaných na Seznam světového dědictví UNESCO. Postupně se podíváme do všech severských zemí, které těmito památkami oplývají – do Švédska, Norska, Finska, Dánska, na Island i do Grónska. Navštívíme tak například unikátní norské hornické městečko Røros, skalní rytiny v Altě, vikinské obchodní centrum Birka, projdeme se kolem finských mohyl Sammallahdenmäki, lodí dojedeme k pevnosti Suomenlinna a seznámíme se s runovými kameny a gotickou cihlovou katedrálou v dánském Roskilde.

Severské národní parky

Do národních parků Norska, Švédska a Finska míří cestovatelská přednáška zkušeného cestovatele a šéfredaktora internetových Severských listů Michaela Stanovského, který projel na mnoha svých výpravách celý Sever křížem krážem a výborně zná především oblast Laponska. Návštěvníci se podívají se do méně známých, ale možná o to hezčích národních parků, zavítají i za polární kruh a na nejsevernější místo Evropské unie. Uvidí nevšední záběry z poslední divočiny Evropy a přitom nemusí mít strach, že budou bloudit po cestách necestách, brodit řeky a obcházet močály s batohem se zásobami na čtrnáct dnů. Dozvíte se, která místa byste rozhodně při návštěvě severní Evropy neměli vynechat, jak se do nich dostat, kde přenocovat a jak přežít v laponské pustině. Vyprávění doprovází bohatá fotodokumentace. Přednášku lze zaměřit i na národní parky jedné konkrétné země či národní parky Laponska.

Finské pobřeží

Po finském pobřeží vás provedou fotografie, povídání o osobních zkušenostech a praktické rady finštinářky Zuzany Vorlíkové. Finské pobřeží je typické množstvím ostrůvků, zátok a oblých žulových skal. Projedeme si zajímavá místa ležící při moři na pevnině, jako jsou například tři historická městečka Porvoo, Naantali a Rauma, ve kterých najdete uličky složené ze starých dřevěných domků. Byla by škoda nezavítat také na nějaký ostrov. Za pozornost stojí Hailuoto u Oulu s velkou písečnou pláží a majákem nebo Seili nedaleko Turku. Ačkoliv dříve byla cesta na Seili znamením konce, jelikož zde byla ošetřovna pro malomocné, dnes je ostrov příjemným cílem pro jednodenní výlet.

Finská města a okolní příroda

Seveřané jsou proslulí tím, že svou architekturu zasazují do přírody šetrně a s citem. Pro místní je tak běžné, že cestou do nejbližšího supermarketu míjejí dvě jezera a procházejí lesem. Spousta návštěvníků jezdí do Finska právě za přírodou a země je velmi bohatá na národní parky, ale do mnohých je přístup bez vlastního auta či většího množství času téměř nemožný. Přesto si lze krásy severské přírody užít, i když pobýváme v urbanizovanějších oblastech. O finských městech, jejich méně známých místech, okolní přírodě a vztahu tamních obyvatel k ní povypráví za doprovodu vlastních fotografií finštinářka Zuzana Vorlíková.

Orkneje – ostrovy za oceánem času

Severoskotské Orkneje nejsou zrovna typickou turistickou destinací. Pár desítek cizinců potkáte v hlavním městě Kirkwall, několik dalších u nejvýznamnějších památek na západní části hlavního ostrova – kamenných megalitických kruhů a vykopávek vesnice Skara Brae staré přes 5000 let. Na ostatních místech ale jako by se zastavil čas… Atmosféru Orknejí, ostrovů za oceánem času, přiblíží prostřednictvím cestopisné přednášky s promítáním fotografií Michal Švec.

Shetlandy

Nejsevernější britské souostroví leží v širém Atlantiku mezi skotskou pevninou, Norskem a Faerskými ostrovy. Přes své přírodní i historické bohatství a řadu unikátních lokalit patří k nejméně navštěvovaným destinacím v Evropě. Málokde ale najdete tak průzračnou mořskou vodu, stovky písečných pláží, na nichž se válejí jen tuleni, opuštěné skalnaté útesy, hnízdiště tisíců chaluh, papuchalků či rybáků, zřícené středověké kostely nebo památky na dobu vikinskou – to vše bez návalu turistů.

Na přednášce s promítáním fotografii se dozvíte praktické cestovatelské tipy (jak se na ostrovy nejlépe dostat, jak se po nich pohybovat nebo kde složit hlavu), seznámíte se s výběrem pozoruhodných míst, která rozhodně stojí za návštěvu, a zajímavostmi z místní kultury a historie. Prostřednictvím vyprávění a fotek se podíváte se na nejsevernější obydlený britský ostrov Unst, odkud můžete poslat pohled se speciálním razítkem, do přírodní rezervace Hermaness – známého hnízdiště obrovské populace chaluhy velké, na Ostrov svatého Niniana spojený s pevninou unikátním písečným tombolem nebo na ostrůvek Mousa, kde stojí nejlépe zachovaná kruhová pevnost z doby železné na světě, stará 2000 let. Projdete se uzoučkými uličkami malebných městeček Lerwicku a Scaloway, nakouknete na subarktickou poušť a seznámíte se s jedinečným archeologickým nalezištěm Jarlshof, kde jsou k vidění vykopávky zahrnující přes 4000 let historie a kam situoval jeden ze svých románů i Walter Scott. A jistě nebude chybět ani roztomilý shetlandský poník.

Ålandské ostrovy

V Baltském moři mezi Finskem a Švédskem se rozkládají Ålandské ostrovy. Toto finské autonomní území, jehož obyvatelé většinou hovoří švédsky, sestává z takřka 7 000 ostrovů a ostrůvků. Pro svůj rovinatý charakter jsou Ålandy vyhledávané cyklisty i turisty. Ostrovy nabízejí zajímavou přírodu, sice ne tak dramatickou jako v Laponsku či západním Norsku, ale rozmanitou, hýřící barvami a ozvláštněnou všudypřítomnou vodou. Milovníci historie ocení řadu jedinečných pamětihodností, mezi nimiž vynikají středověký hrad Kastelholm, ruiny rozsáhlé ruské pevnosti Bomarsund a muzejní plachetnice Pommern vystavená v mírně ospalém hlavním městě Mariehamn. Fenoménem souostroví, jež žádný návštěvník nemůže minout, jsou středověké kamenné kostelíky řadící se k nestarším ve Finsku.

Pobaltí (a Petrohrad)

Pobaltí je skrytým pokladem Evropy. Litva, Lotyšsko a Estonsko, tři zemičky zabírající nevelké území mezi Ruskem a Baltským mořem, nabízejí návštěvníkům mnoho úchvatných míst dosud neobjevených a nezničených masovým turismem. Nad širokými řekami se tyčí ruiny středověkých hradů, husté lesy skrývají zapadlé vesničky i překrásné zámky místní šlechty. Křivolaké uličky měst, kdysi rušných hanzovních center, jsou lemované architektonickými perlami. Vilnius zaujme množstvím bohatě zdobených barokních kostelů, Riga stovkami secesních domů, Tallinn historickým jádrem s dochovanými hradbami. Na své si přijdou i milovníci přírody – ať už na písečných dunách unikátního poloostrova Kurská kosa, kde si připadáte jako na Sahaře či na riviéře, na březích ohromného Čudského jezera, které je čtvrtým největším v Evropě, nebo na dřevěných slaťových chodnících v pestrobarevných bažinách.

Povídání lze zaměřit jen na Pobaltí, nebo rozšířit i o návštěvu Petrohradu: Pouť po východním břehu Baltu zakončíme v Petrohradu, který byl po dvě století hlavním městem ohromné ruské říše. Nahlédneme do podpalubí proslulého křižníku Aurora, do chrámu sv. Petra a Pavla v Petropavlovské pevnosti se sarkofágy ruských carů i do Zimního paláce, kde našly útočiště skvostné sbírky Ermitáže, jednoho z největších muzeí světa. A zavítáme i do tajemné Jantarové komnaty v Kateřinském paláci v nedalekém Carském Selu.

Nejkrásnější místa Dánska/Finska/Islandu/Norska/Švédska

Základní cestopisná přednáška představí to nejzajímavější, co vybraná severská země nabízí – prostřednictvím bohaté fotodokumentace zavítají návštěvníci do měst i do přírody, dozvědí se, která místa by rozhodně neměla uniknout jejich pozornosti, a odnesou si i celou řadu praktických cestovatelských tipů – jak se do země nejlépe dostat, jak se levně přesouvat nebo nocovat a na co so dát pozor.

Vybrané cestovatelské přednášky pořádáme ve spolupráci s cestovní kanceláří Periscope specializovanou na země severní Evropy.

LITERÁRNÍ POŘADY

Na severní točnu

Čtení z deníků Fridtjofa Nansena z polární výpravy na lodi Fram v letech 1893–1896. Roku 1893 vyrazil Nansen na jednu z nejproslulejších objevitelských cest všech dob. Na legendární lodi Fram, schopné vydržet tlak ledových ker a přezimovat v zamrzlém moři, vyplul vstříc severnímu pólu. Když bylo po dvou letech driftování jasné, že loď severní pól mine, vyrazil Nansen k nejsevernějšímu bodu planety s poručíkem Johansenem se saněmi po svých. Pól sice nakonec nedobyl, ale téměř o tři stupně zeměpisné délky překonal dosavadní nejsevernější bod dosažený člověkem a svou odvahou a neotřelým plánem se zapsal do dějin světových objevů. Tříletou výpravu popsal Nansen v obsáhlých denících, které jsou stejně strhující i poetické jako severní krajina pokrytá věčným ledem. Scénické čtení doprovází projekce dobových fotografií.

Cesta na Sever – Dánsko

„Zemička světle zelená, jako se na mapách malují nížiny,“ popisuje Dánsko Karel Čapek ve své slavné knize Cesta na sever. Jak viděli Dánsko další čeští cestovatelé v první polovině 20. století? Která místa je okouzlila a čím na ně zapůsobili tamější obyvatelé? Vydejte se ve stopách Karla Čapka, Arnošta Krause, Václava Fialy a dalších a objevte s námi tu milou a vlídnou zem, jež se za ta léta vlastně moc nezměnila. Čtení ze starých českých cestopisů po Dánsku doprovází promítání fotografií z dob minulých i ze současnosti.

Cesta na Sever – Finsko

Jak viděli Finsko jeho čeští návštěvníci na počátku 20. století? Nahlédněte s námi do prvorepublikových průvodců a cestopisů a přidejte se k fascinující výpravě ve stopách Dr. Jiřího Gutha, Ing. Ferdinanda Klindery a dalších cestovatelů. Zjistíte, že mnohé se ani za sto let nikterak nezměnilo. Čtení ze starých cestopisů po Finsku doplňuje promítání fotografií z dob dávno minulých i ze současnosti.

Cesta na Sever – Island

Čtení ze starých českých cestopisů po Islandu. Jak viděli Island jeho dávní čeští návštěvníci? Na která místa zavítali a jak smýšleli o jeho obyvatelích? Jaké zprávy o svérázných Islanďanech a jejich životních zvycích nám zanechal Daniel Strejc Vetter, který se na ostrov vypravil v první polovině 17. století? A jak na jeho dílo navázal Jan Josef Svátek, jehož Ultima Thule vyšla roku 1913? Čím zapůsobila země ohně a ledu na učitele měšťanské školy Karla Zákouckého? Komu posílal Islandské dopisy Zdeněk Němeček? Vydejte se s námi v literárních stopách dávných českých cestovatelů za poznáním pohádkově krásné země ledovců, sopek a vodopádů. Možná zjistíte, že mnohé se za dlouhou dobu ani moc nezměnilo. Čtení ze starých cestopisů po Islandu doplňuje promítání fotografií z dob dávno minulých i ze současnosti.

Cesta na Sever – Norsko

Jak viděli Norsko jeho čeští návštěvníci na počátku a v první polovině 20. století? Která místa navštívili a jak smýšleli o jeho obyvatelích? Pojďte se vydat ve stopách Karla Čapka, Rudolfa Těsnohlídka, Václava Fialy a dalších cestovatelů za poznáním pohádkově krásné země fjordů a vodopádů. Možná zjistíte, že mnohé se za tu dobu ani moc nezměnilo. Čtení ze starých cestopisů po Norsku doplní promítání fotografií z dob dávno minulých i ze současnosti.

Cesta na Sever – Švédsko

Jaký dojem udělalo Švédsko na české cestovatele v 19. a na počátku 20. století? Na která místa se vydali a jak tehdy nahlíželi na tamní obyvatele a jejich zvyky? Vydejte se s námi ve stopách Karla Čapka, Václava Fialy, Josefa Štolby a dalších dobrodruhů po krásách někdejšího Švédska, poznejte známá místa i skrytá zákoutí této země a sami uvidíte, jak moc nebo málo zůstalo při starém. Čtení ze starých cestopisů dopňuje promítání fotografií z dob dávno minulých i ze současnosti.

Beseda s překladateli

Seznámili byste se rádi s českých překladatelem či překladatelkou severské literatury? Chtěli byste zjistit, co všechno překladatelská práce obnáší a na jaká úskalí se při převodu beletrie ze severských jazyků naráží? Jak dlouho se vůbec kniha překládá a co všechno musí překladatel znát a vědět? Rádi s vámi vybereme vhodné hosty a připravíme pro vás besedu na míru.