Potopení trajektu M/S Estonia

Dne 28. září si připomínáme tragickou událost potopení trajektu M/S Estonia v Baltském moři.

Loď byla vybudována v roce 1979 v Německu a od počátku byla určena pro přepravu pasažérů a automobilů. Pod různými jmény v 80. a na počátku 90. let plula převážně ve švédských a finských vodách. V lednu 1993 ji koupila společnost EstLine Marine Company, kterou vlastnila estonská vláda a švédská rejdařská společnost Nordström & Thulin. Loď se záhy poté začala plavit na trase Tallinn–Stockholm. Trajekt se po roce a půl provozu na této lince v září 1994 potopil a na jeho palubě zahynulo 852 z 989 lidí. Mezi zemřelými bylo 501 Švédů. Jen 92 těl utonulých bylo nalezeno. Pasažéři byli o situaci informováni pozdě a naklonění lodi znemožnilo spuštění záchranných člunů na vodu. Nehoda se navíc stala v noci a loď šla ke dnu během jedné hodiny.

Podle mezinárodní komise zapříčinila nehodu chybná konstrukce lodi. Vinou špatné údržby došlo na rozbouřeném moři za větrného počasí k otevření předního hledí. Podobné příčiny vedly také ke ztroskotání lodí Herald of Free Enterprise v roce 1987 a Princess Victoria v roce 1953. Oficiální vysvětlení však bylo následně zpochybněno a objevily se hojné spekulace o jiném důvodu potopení lodi, zejména v souvislosti s přítomností vojenského materiálu na palubě. Přestože pozůstalí i veřejnost, mající zájem na zjištění důvodu potopení, požadovali vyzvednutí vraku, bylo z praktických, morálních a ekonomických důvodů rozhodnuto ponechat loď na dně moře. Švédská vláda navrhla zalití vraku do betonu. Nakonec bylo tzv. dohodou o Estonii (Estoniaavtalen), traktátem podepsaným Švédskem, Dánskem, Finskem, Estonskem, Lotyšskem, Ruskem a Velkou Británií, místo prohlášeno za podmořský hrob, jehož klid nesmí nikdo narušit. Traktát je ale závazný pouze pro obyvatele zmíněných zemí. Ve Švédsku a v Estonsku byl na památku obětí této tragické události vztyčen památník (na obr. je památník v estonském Tallinu).

Video mapující potopení Estonie a potápěčskou expedici

Autorka článku: Jitka Jindřišková, Skandinávský dům
Autor fotografie: Lukáš Košner, Skandinávský dům