Severský rok

Herman Bang je nejvýznamnější dánský impresionista moderního průlomu. Spisovatel, který vycházel z francouzské románové estetiky, proslul mimo jiné svými kritikami literárních a dramatických děl.

Vypravěč v Bangových textech je zásadně neutrální, naopak všechno vyjevuje autor v dialozích a jednání postav. Čtenář může nabýt dojmu, že drží v ruce text se scénickými poznámkami; proto se také o Bangově způsobu psaní mluví jako o „scénickém románu“. Pro českého čtenáře je může být zajímavé, že několik menších prací autora je inspirováno jeho pražskými pobyty, jako například povídka Štědrý večer v cizině.

Víc informací na www.rozhlas.cz.

Před sto lety – 12. prosince 1912 – se v Lomnici na Tišnovsku narodil do židovské rodiny Leo Eitinger, jedna z nejvýznamnějších postav moderní psychiatrie a zakladatel oboru viktimologie. Páteční večer s názvem Komtur královského řádu vysíláme 12. prosince 2012 od 20.00.

Leo Eitinger uprchl před nacismem do Norska, kde pracoval jako lékař a vyjednal útěk několika desítek židovských dětí z Československa do Norska. V roce 1942 byl zatčen a odvlečen do koncentračního tábora v Osvětimi, kde byl jedním z jeho pacientů pozdější celoživotní přítel Elie Wiesel. Eitinger je zakladatelem viktimologie, oboru, jenž zkoumá důsledky agrese na oběť.

Závěr vltavského Severského roku obohatí premiéra rozhlasové adaptace jedné z nejpřekládanějších a nejhranějších divadelních her předního švédského dramatika. Per Olov Enquist ke svému dramatu V hodině rysa sám napsal: „Je to hra o lásce chlapce a kocoura. A také o tom, že vzkříšení je možné… Ale kdo by tomu věřil.“

Rozhlasová inscenace zazní v překladu Zbyňka Černíka a režisérka Natália Deáková do ní obsadila Danielu Kolářovou, Filipa Kaňkovského a Terezu Hofovou. Poslouchejte v Klubu rozhlasové hry v úterý 11. prosince v 21.30 na stanici Český rozhlas 3 – Vltava.

Více informací na www.rozhlas.cz.

Po strindbergovském seriálu Tanec života a smrti začínáme od půlky září vysílat cyklus zaměřený na norského dramatika a básníka Henrika Ibsena. Průvodcem Ibsenovým dílem nám bude osoba nadmíru povolaná – dramatikův „dvorní“ překladatel a znalec severských literatur, František Fröhlich.

„Muž, který umístil Norsko na kulturní mapu světa.“ „Spisovatel, který vrátil dramatickému žánru jeho bývalou vážnost.“ „Řím moderního dramatu – všechny cesty vedou od něj a k němu“. To je jen několik poklon, které složili Henriku Ibsenovi divadelní historici a teoretikové, když chtěli postihnout jeho místo v dějinách evropského moderního dramatu. Svým životem a především svou tvorbou obsáhl Ibsen celou druhou polovinu 19. století a jak v úvodním dílu svého seriálu říká František Fröhlich – jeho hry „svou dobu nejen pasivně odrážejí, ale také rozhodným a nepominutelným způsobem ovlivňují a spoluvytvářejí.“

Více informací zde.

Osobnosti kameramana Svena Nykvista, který se zapsal do diváckého povědomí především jako dlouholetý spolupracovník Ingmara Bergmana, se budou věnovat vltavské Osudy tohoto týdne. V jejich rámci vám totiž Osudy nabídnou pětidílnou četbu na pokračování z Nykvistových vzpomínek nazvaných Úcta ke světlu. V podání Petra Pelzera a v režii Michala Bureše. Nalaďte si Vltavu od 10. září vždy v 11.30 hodin.

Kameraman Sven Nykvist se zapsal především jako dlouholetý spolupracovník Ingmara Bergmana. Jeho životní a pracovní osudy však zahrnují mnohem širší okruh témat. Narodil se ve Švédsku, jeho rodiče byli misionáři v Belgickém Kongu, a tak Nykvist trávil své dětství střídavě v domově a u svých prarodičů. Popisuje se jako pracovitý, přemýšlivý a introvertní – a možná právě proto zůstane vždy ve stínu těch, se kterými spolupracoval. Kromě Bergamana to byl Woody Allen, Roman Polański či Andrej Tarkovskij. Přesto i on byl tvůrcem s vlastními tématy: za zmínku stojí především jeho snímek o Albertu Schweitzerovi a okolnosti, za kterých vznikal.

Následník trůnu v knížectví babenhausenském má přijít na svět o dva měsíce dřív než vyžaduje mrav a slušnost a to by mohlo otřást celou babenhausenskou dynastií. Skandálu je třeba zabránit za každou cenu! Režie se ujímá dvorní malíř Johann Wolfgang Cazotte a jako dvorní dáma je povolána mladičká Ehrengarda ze Schreckensteinu. Podaří se uchovat delikátní tajemství?

Skvělá vypravěčka, dánská Šeherezáda Karen Blixenová stvořila v příběhu „Ehrengarda“ brilantní a jemně ironickou „anekdotu osudu“. Četbu na pokračování uvádí Český Rozhlas 3 – Vltava v rámci Severského roku a k padesátému výročí spisovatelčina úmrtí od 13. září vždy od 18.30. 

Z překladu Františka Fröhlicha připravila Jarmila Konrádová. Účinkují Milena Steinmasslová a Jaromír Meduna. Režie Jaroslav Kodeš.

Více informací o Karen Blixenové a jejím díle zde a také v našem Severském kalendáři.

V komponovaném večeru Elišky Závodné o životě a díle dánské Šeherezády uslyšíte ukázky a úryvky z jejích povídek a novel v překladu Františka Fröhlicha, navštívíme i její muzeum v Rungstedlundu nedaleko Kodaně.

Karen Dinesenová (1885 – 1962) se narodila v rodině bohatých kupců (z matčiny strany) a statkářů (z otcovy strany). V osmadvaceti se provdala za svého bratrance z druhého kolena barona Brora Blixena-Finecke a vydala se s ním do Afriky, kde společně koupili kávovou farmu v Keni – nedaleko Nairobi. Afrika, její obyvatelé i jejich životní styl ji nepřestávaly okouzlovat. A inspirovat… „Myšlenky domorodců putují prazvláštními cestami. Černoši se podobají zaniknuvším pokolením, která si snadno dokázala představit, že bůh Odin musel obětovat jedno oko, aby pochopil celý svět, a že bohem lásky je dítě, které samo lásku nepoznalo. Díky daru tvořit mýty nám domorodci mohou připravit zážitky, jimže se neubráníme a neunikneme. Mohou z nás učinit symboly. Zažít něco takového bylo velice zvláštní…“

Básník, prozaik a dramatik Mikael Niemi pochází z nejsevernější části Švédska, Bohem i mnoha Švédy zapomenuté končiny jménem Tornedalen. Fakt, že se roku 1959 narodil právě tam, sehrál v jeho případě klíčovou roli a ovlivnil celou jeho tvorbu. Autora, který vystupuje jako moderní bard rodného kraje, představí Schůzky s literaturou 12. srpna 2012 od 20.00.

Niemi vystřídal několik různých zaměstnání: pracoval mimo jiné jako technik, učitel a nakladatelský redaktor. Kromě toho hrál v amatérské rockové skupině a hlavně psal: básně, reportáže, divadelní a rozhlasové hry, prózu. Debutoval v roce 1988 sbírkou Krvácení z nosu při velké mši a vydal dvě knihy pro mládež, ale zůstal prakticky neznámý. To se zcela změnilo roku 2000, když vydal knihu Popmusic z Vittuly. Její původní dvoutisícový náklad během krátké doby stoupl na neuvěřitelných 600 000 výtisků, dílo bylo přeloženo do více než desítky jazyků a svému autorovi přineslo slávu a uznání.

O knize Svůdcův deník i o životě jejího autora, dánského křesťanského myslitele devatenáctého století, považovaného za předchůdce existencialismu.

Ukázky ze Svůdcova deníku byly vybrány z překladu Radko Kejzlara.

Připravil Marek Toman.
Účinkují Jana Andresíková, Vojtěch Rohlíček, Stanislav Oubram a Ivan Řezáč.
Režie Petr Adler.

Na lavičku spícího bezdomovce Haralda si jednoho mrazivého zimního dne přisedne špatně oblečený mladý muž. Zkušenému Haraldovi je na první pohled je jasné, že tenhle chlapík se pro tvrdý život na ulici nehodí. Proč nejde domů, když má ještě kam? A co ho na lavičku přivedlo? Na to Pål nedokáže dát jednoduchou odpověď, místo toho začne Haraldovi vyprávět příběh svého života.

Tak začíná rozhlasová hra renomovaného norského dramatika a scénáristy Pera Schreinera Najednou z roku 2004. Její hlavní hrdina Pål, rozšířil autorovu početnou galerii lidí, kteří svým životem procházejí s pocitem podivného odcizení. Schreinerovi hrdinové jako by byli do svých momentálních životů kýmsi vrženi a musí je žít takřka proti své vůli.

Více informací zde.