Per Olov Enquist

Per Olov Enquist (23. 9. 1934 – 25. 4. 2020) byl švédský spisovatel, filmový scenárista a literární kritik, který se proslavil jako autor románů a divadelních her. Ve svých dílech se často snažil relativizovat zažitý pohled na historické události a na pravdu obecně.

Enquist vyrůstal ve švédském kraji Västerbotten a v mládí se velmi úspěšně věnoval atletice, konkrétně skoku do výšky. Po studiu literární vědy na Uppsalské univerzitě působil jako novinář a záhy zahájil svou spisovatelskou dráhu. Debutoval v roce 1961, první větší úspěch sklidil s románem Magnetisörens femte natt (Magnetizérova pátá zima, 1964, č. 1995). Průlom i mimo Švédsko pak pro jeho kariéru znamenal román Legionärerna (Legionáři) z roku 1968, pojednávající o jedné ze stinných kapitol švédské historie: po druhé světové válce do Švédska uprchlo mnoho vojáků z Pobaltí, kteří předtím bojovali na německé straně. Švédsko je vydalo Sovětskému svazu, což se dodnes považuje za kontroverzní rozhodnutí. Kontroverzi vzbudila i Enquistova kniha – na jednu stranu za ni v roce 1969 získal Cenu Severské rady za literaturu, zároveň byl ale kritizován za příliš volné nakládání s historickými fakty.

K dalším známým Enquistovým prózám patří historický román Livläkarens besök (Návštěva osobního lékaře, 1999, č. 2002), který se zabývá neobyčejným osudem J. F. Struenseeho, lékaře slabomyslného dánského krále Kristiána VII. Nevšedním podobám krásy a lásky se pak autor věnuje v lyrickém románu Nedstörtad ängel (Svržený anděl, 1985, č. 1992). V češtině dále vyšlo dílo Boken om Blanche och Marie (Kniha o Blanche a Marii, 2004, č. 2007), fiktivní životopis Blanche Wittmanové, ve kterém Enquist propojuje dva milníky moderních dějin – objev radioaktivity a vznik psychiatrie. Nejen žánr životopisu si autor vyzkoušel také v řadě filmových a televizních scénářů, z nichž některé vyšly i v knižně: především dvojice děl o velikánech severské literatury Strindberg – ett liv (Strindberg – život, 1984, č. 1990) a Hamsun (1996, č. 2003). Vlastní paměti pak Enquist zachytil v rozsáhlém autobiografickém románu Ett annat liv (Jiný život, 2008, č. 2011).

Enquist se věnoval také dramatu, a to již od roku 1975, kdy vydal mezinárodně velmi úspěšnou hru Tribadernas natt (Noc tribádek, č. 1977), ve které s černým humorem popisuje Strindbergův problematický vztah k ženám. I lodjurets timma (V hodině rysa, 1988, č. 2001) je psychologické drama o hranici mezi vírou a šílenstvím. Na hře Bildmakarna (Obrázkáři, 1998, č. 1999) Enquist spolupracoval s legendou švédského filmu i divadla Ingmarem Bergmanem. Enquistova dramata zanechala výraznou stopu i na českých divadelních scénách – nelze nepřipomenout, že sám autor v roce 1999 zhlédl premiéru zmíněné hry Obrázkáři v inscenaci Divadla Komedie.

Nešlo o jeho jedinou návštěvu ČR – v roce 2010 byl jedním z hostů prvního ročníku Dnů Severu, našeho již tradičního festivalu severské kultury. Jeho pobyt v Praze si můžete připomenout v článku naší kolegyně Jitky Jindřiškové.

Text: Petr Kujal, Skandinávský dům
Fotografie: Magnus Liam Karlsson, převzato z https://norstedts.se