Islandština

Þetta meikar ekki sens!

Zajímavosti o islandštině

V dnešním článku si představíme severogermánský jazyk, který je se svými zhruba 330 000 mluvčími téměř nejmenším v dané jazykové oblasti (konkurovat mu v tomto ohledu může už jen faerština s 60 000 mluvčími). Nejvíce uživatelů islandštiny žije přirozeně na Islandu, ale islandsky mluvící komunity nalezneme také ve Spojených státech, Kanadě nebo Dánsku. Jedině na Islandu je ovšem islandština úředním jazykem.

Oproti velkým severogermánským jazykům, jako je norština, dánština nebo švédština, se při osvojování si islandštiny budete potýkat s nemálo těžkostmi, jež vám ovšem jako mluvčímu češtiny nebudou připadat tak úplně neznámé anebo nelogické.

  1. Islandština rozlišuje tři rody podstatných jmen – mužský, ženský a střední. Podobně jako v češtině je rod substantiva čiště gramatický, tj. například skóli (škola) je rodu mužského, gjöf (dárek) rodu ženského, a tak je nutné se je učit jednotlivě už při prvním setkání se slovíčkem.
  2. Podstatná a přídavná jména se skloňují. Islandština disponuje čtyřmi pády: nominativem, akuzativem, dativem a genitivem. Pro každý pád a rod existují specifické koncovky, které se přidávají za kořen slova. Např.:
    NOM  hest-ur      NOM peys-a     NOM blóm-ø
    AK      hest-ø       AK peys-u         AK blóm-ø
    DAT    hest-i        DAT peys-u       DAT blóm-i
    GEN   hest-s       GEN peys-u      GEN blóm-s
  3. Aby toho nebylo málo, kromě pádových koncovek musí člověk v řadě případů myslet i na tvar určitého členu, který se připojuje až za pádovou koncovku. „Ten kůň“ se pak řekne hest-ur-inn, „ta květina“ je blóm-ið. Pro ostatní pády ale zase platí jiné tvary určitého členu, takže než se naučíte dát dohromady smysluplnou větu, nějaký čas vám to zabere.
  4. Stejně tak je nutné si osvojit koncovky pro časování sloves ve všech třech osobách jednotného i množného čísla. Slovesa se dají roztřídit do celkem pěti různých skupin, z nichž každá má své specifické koncovky, navíc odlišné v přítomném a minulém čase. Např.:
    1. ég skrifa                                   1. við skrifum
    2. þú skrifar                                2. þið skrifið
    3. hann/hún/það skrifar         3. þeir/þær/þau skrifa

Islandština představuje pro své mluvčí významný nástroj utváření a uchovávání národní identity. V minulosti sehrál národní jazyk důležitou roli v boji Islanďanů za nezávislost země. Díky izolovanému vývoji a výrazným snahám očistit islandštinu od vlivů cizích jazyků se slovní zásoba v průběhu staletí téměř nezměnila, takže současní mluvčí se mohou téměř bez problémů začíst do rukopisů středověkých literárních památek.

To ovšem neznamená, že do jazyka nějaká ta cizí slova vůbec nepronikla. Vliv angličtiny je v současné době všudypřítomný, a i v islandštině tedy najdeme celou řadu vyloženě anglických výrazů, ovšem přizpůsobených islandskému pravopisu a gramatice. Schválně, poznali byste na první pohled, co znamenají následující fráze?

ó mæ gad [ou maj gád] (= oh my god)
[vau] (= wow)
að meika sens [at mejka sens] (= to make sense)

Pokud už se v islandštině nějaké ty anglické výrazy začnou používat, zpravidla vždy existuje ještě paralelní islandský výraz. To platí zejména pro nejnovější technické vymoženosti. Při tvorbě nových islandských pojmenování pro tyto skutečnosti dochází buď k doslovnému opisu, např. lófaspilari (doslova „přehrávač do dlaně“) versus „iPod“, nebo se vezme nějaké starší, již nepoužívané slovo a použije se v novém kontextu. Takovým příkladem může být třeba sími (doslova „provaz“), který v dnešním jazyce znamená „telefon“.

Osvojit si islandštinu není zrovna nejjednodušším úkolem, protože se, na rozdíl od studia ostatních velkých severogermánských jazyků, nemůžete opírat o znalosti angličtiny nebo němčiny, každopádně pokud se tento malý jazyk chcete zkusit naučit, vyzkoušejte pravidelné semestrální kurzy nabízené naší partnerskou Skandinávskou jazykovou školou. Na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy se také čas od času otevírá volitelný seminář islandštiny pod vedením uznávané odbornice Heleny Kadečkové, případně navštivte webové stránky http://icelandiconline.is/, kde je k dispozici bezplatný několikaúrovňový jazykový kurz moderní islandštiny, sestavený pedagogy z Islandské univerzity v Reykjavíku.

Autorka textu: Martina Kašparová, Skandinávský dům

Islandština – užitečné odkazy

Hvalur – islandsko-český slovník
Íslensk málstöð – islandsko-anglický / dánský / faerský / finský / grónský / norský / sámský / švédský slovník
Icelandic Online Dictionary and Readings – islandsko-anglický slovník, výuka islandštiny aj.
New Northvegr Center – o staroislandštině
Ordbog over det norsk-islandske skjaldesprog – slovník norsko-islandské skaldské terminologie
Tungubrjótar – jazykolamy s překlady do AJ
Česko-islandská konverzace (nakl. Lingea)


Obrázek – zdroj: norden.org
.