Dánština

Rødgrød med fløde aneb Nejen o dánské výslovnosti

Zajímavosti o dánštině

Dánština spadá spolu se švédštinou do východoskandinávské větve severogermánských jazyků. Tímto jazykem hovoří téměř šest miliónů mluvčích. Dánština je úředním jazykem v Dánsku a na Faerských ostrovech, dále se běžně používá v Grónsku a také v jižním Šlesvicku. Dánština, jež je zároveň úzce spjatá s norštinou, respektive s její variantou bokmål, dominovala v Norsku v dobách dánské nadvlády, tedy přibližně od 15. do 19. století.

Historie dánštiny a ostatních severogermánských jazyků sahá do 5. století, ze kdy se datují první dochované runové nápisy. Z této doby pochází jedny z nejznámějších runových památek – rytiny na zlatých rozích nalezených u obce Gallehus v jižním Jutsku. Severogermánské jazyky se vyvinuly ze staroseverštiny, v 9. století se začaly postupně štěpit na východní a západní větev a okolo roku 1000 můžeme již hovořit o samostatných jazycích. V období pozdního středověku ovlivnila dánštinu prostřednictvím Hansy dolnoněmčina, z níž dánština převzala řadu slov z oblasti řemesel a obchodu. V současnosti přejímá dánština výpůjčky především z angličtiny.

Gramatika dánštiny se příliš neliší od švédštiny a norštiny. Jedná se o analytické jazyky, které gramatické funkce vyjadřují pomocí slovosledu a funkčních slov. Původně však šlo o flektivní jazyky. Moderní dánština má tak místo tří pouze dva rody (společný a střední) a ze systému čtyř pádů zbyl jen nominativ a genitiv.

V čem se však dánština zásadně liší od všech ostatních severogermánských jazyků, je její unikátní fonologická struktura. Dánština rozlišuje mezi 16–18 vokály, které se dále dělí na krátké a dlouhé. Zvláštním specifikem je ráz, který se v dánštině vyskytuje uvnitř slov a který je rovněž nositelem významu. V mnohých případech se také stírá rozdíl mezi vokály a konsonanty. Porozumění a výslovnost tak činí cizincům největší problém v ovládnutí dánských jazykových schopností. Z dánských jazykolamů proslulo zejména sousloví „Rødgrød med fløde“ (dezert lesních plodů se smetanou), jehož výslovnost se foneticky přepisuje [ˈʁɶð̪ˀˌɡ̊ʁɶð̪ˀ mɛ ˈfløːð̪̩].

Situaci dále komplikuje neskutečné množství dialektů, s kterými se lze v Dánsku setkat. Jenom na Jutském poloostrově existuje okolo 20 dialektů. Ne nadarmo si proto v Norsku z Dánů dělají legraci, že si vzájemně nerozumějí. Máte-li zájem si na vlastní kůži vyzkoušet studium dánštiny, můžete kromě oboru dánštiny na Univerzitě Karlově využít služeb Skandinávské jazykové školy, která se na výuku severských jazyků specializuje.

Autorka textu: Taťána Pišvejcová, Skandinávský dům

Dánština – užitečné odkazy

Ordbog over det danske sprog – dánský výkladový slovník
Otto Kalkar: Ordbog til det ældre danske sprog (1300-1700) I – IV (København 1881-1907) – slovník staré dánštiny
Dansk ordbok – odkazy na dánsko-norsko-dánské a dánsko-anglické slovníky
Tungebrækkere – jazykolamy s překlady do AJ
Gramatika současné dánštiny (nakl. Lingea)
Česko-dánská konverzace (nakl. Lingea)


Obrázek – zdroj: norden.org