Olaus Magnus

1. srpna 1557 si připomínáme úmrtí švédského duchovního, historika, etnologa a kartografa Olause Magnuse, který se proslavil svým dílem vydaným roku 1555 v Římě Historia de gentibus septentrionalibus (Dějiny severských národů).

Olaus Magnus se narodil roku 1490 v Östergötlandu ve Švédsku. Byl synem Månse Peterssona z Linköpingu a Kristiny a bratrem posledního švédského arcibiskupa Johannuse Magnuse (1488–1544). Po vychození školy v Linköpingu a Västeråsu a studiích v německém Rostocku získal roku 1514 hodnost mistra v Kolíně nad Rýnem. Poté jako duchovní působil ve Skandinávii a mj. se zde seznámil s arcibiskupem Erikem Valkendorfem. Po náboženské reformaci ve Švédsku za Gustava Vasy uprchl Olaus Magnus společně se svým bratrem Johannusem do Gdaňsku, později pokračoval do Itálie a usadil se v Římě, kde setrval až do své smrti. Roku 1545 se zúčastnil slavného protireformačního koncilu v Tridentu s cílem obnovit ve Švédsku katolické náboženství.

Přestože byl nucen Švédsko opustit, v jeho díle se projevují značné vlastenecké tendence. Byl autorem a zastáncem tzv. teorie klimatu, podle níž nepříznivé podmínky v severní Evropě obyvatele zocelily, kdežto mírné podnebí na jih od Švédska učinilo z tamních lidí zbabělce. Na této teorii je vystavěna již zmíněná Historia de gentibus septentrionalibus, čítající 22 svazků. Dílo směšuje Magnusovy vlastní zkušenosti a zážitky, dohady a legendy založené na historických spisech od dánského klerika Saxa Grammaticuse či gótského historika Jordana. Popisuje životní styl Seveřanů, jejich zvyky, vztah k přírodě a severské zvláštnosti. Záhy po svém latinském vydání bylo dílo přeloženo do italštiny a němčiny a o století později také do angličtiny a nizozemštiny. Dlouho představovalo nejdůležitější zdroj vědění o severní Evropě.

 

Autorka článku: Jitka Jindřišková, Skandinávský dům
Obrázek – zdroj: wikipedia.org