14. 2. – Zahájení ZOH v Oslu

14. února 1952 byly zahájeny VI. zimní olympijské hry v hlavním městě Norska Oslu. Slavnostního zahájení se ujala norská princezna Ragnhild (vnučka tehdejšího krále Haakona VII. a sestra současného krále Haralda V.). Bylo to poprvé, co hry zahajovala žena. Původně se slavnostního aktu měl zhostit král Haakon, ale ten musel odjet spolu s korunním princem Olavem do Londýna na pohřeb britského krále Jiřího VI., který zemřel jen osm dní před tím.

Byla to první olympiáda, která se na území království konala. Druhými hrami, které se v Norsku uskutečnily, byly ZOH v Lillehammeru roku 1994. Na logu je vyobrazena nová radnice v Oslu, slavnostně otevřená dva roky před zahájením her. Tentýž rok se olympijské hry konaly ve Skandinávii ještě jednou: v červenci LOH ve finských Helsinkách.

ZOH v Oslu měly být už v roce 1948, ale druhá světová válka jejich konání posunula. Na hrách se poprvé po válce představilo i Japonsko a Německo (Německo ovšem reprezentovali pouze atleti ze Západního Německa, sportovci z Východního Německa s nimi nechtěli tvořit jeden společný tým). Tyto dvě země se kvůli událostem za druhé světové války nesměly účastnit předchozích ZOH ve švýcarském Svatém Mořici. Na hrách debutovalo Portugalsko a Nový Zéland. Sovětský svaz nevyslal žádný tým. Poprvé v historii směly ženy soutěžit v běhu na lyžích.

Hry trvaly 11 dní a skončily 25. února. Nejvíce medailí podle počtu zlatých i podle celkového počtu získala pořadatelská země Norsko: 7 zlatých, 3 stříbrné a 6 bronzových (celkem 16; viz obr.). Olympiády se zúčastnilo téměř 700 sportovců z celkem 30 států. U příležitosti konání her byl postavem hotel, v němž byli ubytováni novináři a funkcionáři, a tři ubytovny, v nichž přespávali sportovci a trenéři. Poprvé tedy vznikl komplex budov dnes známý jako olympijská vesnice.

Největším hrdinou her se stal norský rychlobruslař Hjalmar Andersen („Hjallis“), který vybojoval nejvíce medailí: tři zlaté v závodech na 1500 m, 5000 m a 10 000 m. Jiný norský rychlobruslař takové štěstí neměl: Finna Hodta vyloučili z norské rychlobruslařské reprezentace, protože za války kolaboroval s nacisty.

 

 

Autorka článku: Iva Doušová, Skandinávský dům
Obrázky – zdroj: wikipedia.org