12. 2. – Zahájení ZOH v Lillehammeru

12. února 1994 byly zahájeny  XVII. zimní olympijské hry v norském městě Lillehammer. Byla to již druhá zimní olympiáda, která se konala na norském území – první byla v roce 1952 v hlavním městě Oslu. Sportovní svátek oficiálně zahájil norský král Harald V., přičemž olympijský oheň na stadionu zažehl jeho syn, korunní princ Haakon. (Ve stejný den, kdy se ZOH zahajovaly, ukradli zloději z Národní galerie v Oslu slavný obraz Výkřik od norského malíře Edvarda Muncha.)
Oficiálními maskoty her byly vikinské děti Kristin a Håkon. Na logu jsou vyobrazeny dva typické norské přírodní úkazy: polární záře a sněhové vločky.

Hry trvaly 15 dní a skončily 27. února. Nejvíce medailí podle počtu zlatých si z Norska odvezlo Rusko, pořadatelská země skončila na druhém místě se ziskem 10 zlatých, 11 stříbrných a 5 bronzových medailí (viz tabulka). Olympiády se zúčastnilo 67 národů, celkem přes 1700 sportovců, 14 států na hrách debutovalo (9 z nich byly bývalé sovětské republiky, které se osamostatnily po rozpadu SSSR nedlouho před začátkem ZOH).

Lillehammerská olympiáda se pyšní několika prvenstvími: poprvé v historii byly výsledky jednotlivých klání bezprostředně po jejich skončení umísťovány na internet a poprvé se ZOH nekonaly tentýž rok jako LOH, ale až dva roky po nich. Tím pádem se ale zároveň tyto ZOH konaly už dva roky po předchozích zimních hrách ve francouzském Albertville. Systém střídání zimních a letních her ve dvouletém intervalu je od té doby praktikován dodnes.
Při závěrečném ceremoniálu označil tehdejší prezident Mezinárodního olympijského výboru Juan Antonio Samaranch olympiádu v Lillehammeru za nejlepší zimní olympijské hry v dějinách. Sportovci i diváci si chválili skvělou sportovní atmosféru i organizaci. Hry jsou považovány za poslední olympiádu, jejíž konání neovlivňovala masivní komercializace a globalizace.

U příležitosti konání her bylo postaveno několik pozoruhodných sportovišť, např. hala na lední hokej v Gjøviku, která byla vytesána do skály, nebo bruslařská aréna ve tvaru obrácené vikinské lodi v Hamaru. Sportoviště jsou i po skončení olympiády v různé míře využívána k pořádání nejrůznějších (nejen sportovních) událostí.

 

Autorka článku: Iva Doušová, Skandinávský dům
Obrázky – zdroj: wikipedia.org